Backवापस

Shri Narasimha (Vishnu)

श्री नृसिंहकवचम्

Śrī Nṛsiṃha Kavacham

Brahmāṇḍa Purāṇa — Prahlāda-proktam (Nārada–Agastya saṃvāda)

॥ अथ श्री नृसिंहकवचम् ॥

नृसिंहकवचं वक्ष्ये प्रह्लादेनोदितं पुरा।
सर्वरक्षाकरं पुण्यं सर्वोपद्रवनाशनम्॥१॥

nṛsiṃhakavacaṃ vakṣye prahlādenoditaṃ purā।
sarvarakṣākaraṃ puṇyaṃ sarvopadravanāśanam॥1॥

Nrisimhakavacham Vakshye Prahladenoditam Pura Sarvarakshakaram Punyam Sarvopadravanashanam

मैं वह नृसिंह कवच कहता हूँ जिसे पूर्वकाल में प्रह्लाद ने कहा था — जो पवित्र है, सब प्रकार की रक्षा करता है और समस्त उपद्रवों का नाश करता है।

I shall recite the Narasimha Kavacha, told of old by Prahlada — holy, granting every protection and destroying every affliction.

सर्वसम्पत्करं चैव स्वर्गमोक्षप्रदायकम्।
ध्यात्वा नृसिंहं देवेशं हेमसिंहासनस्थितम्॥२॥

sarvasampatkaraṃ caiva svargamokṣapradāyakam।
dhyātvā nṛsiṃhaṃ deveśaṃ hemasiṃhāsanasthitam॥2॥

Sarvasampatkaram Chaiva Svargamokshapradayakam Dhyatva Nrisimham Devesham Hemasimhasanasthitam

यह समस्त सम्पत्ति देने वाला तथा स्वर्ग और मोक्ष देने वाला है। स्वर्णसिंहासन पर विराजमान देवेश्वर नृसिंह का ध्यान करके—

It brings all prosperity and bestows heaven and liberation. Meditating on Narasimha, Lord of gods, seated upon a golden lion-throne—

विवृतास्यं त्रिनयनं शरदिन्दुसमप्रभम्।
लक्ष्म्यालिङ्गितवामाङ्गं विभूतिभिरुपाश्रितम्॥३॥

vivṛtāsyaṃ trinayanaṃ śaradindusamaprabham।
lakṣmyāliṅgitavāmāṅgaṃ vibhūtibhirupāśritam॥3॥

Vivritasyam Trinayanam Sharadindusamaprabham Lakshmyalingitavamangam Vibhutibhirupashritam

—जिनका मुख विकराल रूप से खुला है, जो त्रिनेत्रधारी और शरद् ऋतु के चन्द्रमा-सी कान्ति वाले हैं, जिनके वाम अंग से लक्ष्मी लिपटी हैं और जो अपनी विभूतियों से सुशोभित हैं—

—wide-mouthed, three-eyed, radiant as the autumn moon, His left side embraced by Lakshmi, attended by His glories—

चतुर्भुजं कोमलाङ्गं स्वर्णकुण्डलशोभितम्।
सरोजशोभितोरस्कं रत्नकेयूरमुद्रितम्॥४॥

caturbhujaṃ komalāṅgaṃ svarṇakuṇḍalaśobhitam।
sarojaśobhitoraskaṃ ratnakeyūramudritam॥4॥

Chaturbhujam Komalangam Svarnakundalashobhitam Sarojashobhitoraskam Ratnakeyuramudritam

—चार भुजाओं वाले, कोमल अंगों वाले, स्वर्ण-कुण्डलों से सुशोभित, वक्षस्थल पर कमल धारण किए और रत्नजटित केयूरों से अंकित—

—four-armed, tender-limbed, adorned with golden earrings, His chest graced by a lotus, marked with jewelled armlets—

तप्तकाञ्चनसंकाशं पीतनिर्मलवाससम्।
इन्द्रादिसुरमौलिस्थस्फुरन्माणिक्यदीप्तिभिः॥५॥

taptakāñcanasaṃkāśaṃ pītanirmalavāsasam।
indrādisuramaulisthasphuranmāṇikyadīptibhiḥ॥5॥

Taptakanchanasamkasham Pitanirmalavasasam Indradisuramaulisthasphuranmanikyadiptibhih

—तपाए हुए स्वर्ण-सी आभा वाले, निर्मल पीताम्बरधारी, इन्द्रादि देवताओं के मुकुटों में जड़े माणिक्यों की चमक से दीप्त—

—shining like molten gold, clad in spotless yellow, lit by the flashing rubies on the crowns of Indra and the gods—

विराजितपदद्वन्द्वं शङ्खचक्रादिहेतिभिः।
गरुत्मता च विनयात् स्तूयमानं मुदान्वितम्॥६॥

virājitapadadvandvaṃ śaṅkhacakrādihetibhiḥ।
garutmatā ca vinayāt stūyamānaṃ mudānvitam॥6॥

Virajitapadadvandvam Shankhachakradihetibhih Garutmata Cha Vinayat Stuyamanam Mudanvitam

—जिनके दोनों चरण शंख-चक्र आदि आयुधों से सुशोभित हैं और जिनकी गरुड़ विनयपूर्वक आनन्दित होकर स्तुति करते हैं—

—His two feet resplendent with conch, discus and other weapons, joyfully and humbly praised by Garuda—

स्वहृत्कमलसंवासं कृत्वा तु कवचं पठेत्।
नृसिंहो मे शिरः पातु लोकरक्षार्थसम्भवः॥७॥

svahṛtkamalasaṃvāsaṃ kṛtvā tu kavacaṃ paṭhet।
nṛsiṃho me śiraḥ pātu lokarakṣārthasambhavaḥ॥7॥

Svahritkamalasamvasam Kritva Tu Kavacham Pathet Nrisimho Me Shirah Patu Lokaraksharthasambhavah

—ऐसे नृसिंह को अपने हृदय-कमल में बसाकर यह कवच पढ़े। लोकरक्षा हेतु प्रकट हुए नृसिंह मेरे शिर की रक्षा करें।

—seating Him within the lotus of one's heart, let one recite this armour. May Narasimha, born to protect the worlds, guard my head.

सर्वगोऽपि स्तम्भवासः भालं मे रक्षतु ध्वनिम्।
नृसिंहो मे दृशौ पातु सोमसूर्याग्निलोचनः॥८॥

sarvago'pi stambhavāsaḥ bhālaṃ me rakṣatu dhvanim।
nṛsiṃho me dṛśau pātu somasūryāgnilocanaḥ॥8॥

Sarvago'pi Stambhavasah Bhalam Me Rakshatu Dhvanim Nrisimho Me Drishau Patu Somasuryagnilochanah

स्तम्भ में वास करने वाले सर्वव्यापी प्रभु मेरे भाल (मस्तक) की रक्षा करें; चन्द्र, सूर्य और अग्नि जिनके नेत्र हैं वे नृसिंह मेरे नेत्रों की रक्षा करें।

May the all-pervading One who dwelt within the pillar guard my forehead; may Narasimha, whose eyes are moon, sun and fire, guard my eyes.

स्मृतिं मे पातु नृहरिर्मुनिवर्यस्तुतिप्रियः।
नासं मे सिंहनासस्तु मुखं लक्ष्मीमुखप्रियः॥९॥

smṛtiṃ me pātu nṛharirmunivaryastutipriyaḥ।
nāsaṃ me siṃhanāsastu mukhaṃ lakṣmīmukhapriyaḥ॥9॥

Smritim Me Patu Nriharirmunivaryastutipriyah Nasam Me Simhanasastu Mukham Lakshmimukhapriyah

मुनिश्रेष्ठों की स्तुति-प्रिय नृहरि मेरी स्मृति की रक्षा करें; सिंह-सी नासिका वाले मेरी नाक की और लक्ष्मी का मुख प्रिय जिन्हें, वे मेरे मुख की रक्षा करें।

May Nrihari, fond of the praises of the great sages, guard my memory; may the lion-nosed One guard my nose, and He who loves Lakshmi's face guard my mouth.

सर्वविद्याधिपः पातु नृसिंहो रसनां मम।
वक्त्रं पात्विन्दुवदनं सदा प्रह्लादवन्दितः॥१०॥

sarvavidyādhipaḥ pātu nṛsiṃho rasanāṃ mama।
vaktraṃ pātvinduvadanaṃ sadā prahlādavanditaḥ॥10॥

Sarvavidyadhipah Patu Nrisimho Rasanam Mama Vaktram Patvinduvadanam Sada Prahladavanditah

समस्त विद्याओं के स्वामी नृसिंह मेरी जिह्वा की रक्षा करें; प्रह्लाद द्वारा सदा वन्दित चन्द्रमुख प्रभु मेरे मुख की रक्षा करें।

May Narasimha, lord of all knowledge, guard my tongue; may the moon-faced One, ever revered by Prahlada, guard my speech.

नृसिंहः पातु मे कण्ठं स्कन्धौ भूभरान्तकृत्।
दिव्यास्त्रशोभितभुजो नृसिंहः पातु मे भुजौ॥११॥

nṛsiṃhaḥ pātu me kaṇṭhaṃ skandhau bhūbharāntakṛt।
divyāstraśobhitabhujo nṛsiṃhaḥ pātu me bhujau॥11॥

Nrisimhah Patu Me Kantham Skandhau Bhubharantakrit Divyastrashobhitabhujo Nrisimhah Patu Me Bhujau

नृसिंह मेरे कण्ठ की रक्षा करें; पृथ्वी का भार हरने वाले मेरे कंधों की और दिव्यास्त्रों से सुशोभित भुजाओं वाले नृसिंह मेरी भुजाओं की रक्षा करें।

May Narasimha guard my throat; may He who ends the earth's burden guard my shoulders; may He of weapon-adorned arms guard my arms.

करौ मे देववरदो नृसिंहः पातु सर्वतः।
हृदयं योगिसाध्यश्च निवासं पातु मे हरिः॥१२॥

karau me devavarado nṛsiṃhaḥ pātu sarvataḥ।
hṛdayaṃ yogisādhyaśca nivāsaṃ pātu me hariḥ॥12॥

Karau Me Devavarado Nrisimhah Patu Sarvatah Hridayam Yogisadhyashcha Nivasam Patu Me Harih

वरदायक नृसिंह मेरे दोनों हाथों की सब ओर से रक्षा करें; योगियों द्वारा साध्य हरि मेरे हृदय और निवास की रक्षा करें।

May Narasimha the boon-giver guard my hands on every side; may Hari, attained by yogis, guard my heart and my dwelling.

मध्यं पातु हिरण्याक्षवक्षःकुक्षिविदारणः।
नाभिं मे पातु नृहरिः स्वनाभिब्रह्मसंस्तुतः॥१३॥

madhyaṃ pātu hiraṇyākṣavakṣaḥkukṣividāraṇaḥ।
nābhiṃ me pātu nṛhariḥ svanābhibrahmasaṃstutaḥ॥13॥

Madhyam Patu Hiranyakshavakshahkukshividaranah Nabhim Me Patu Nriharih Svanabhibrahmasamstutah

हिरण्यकशिपु के वक्ष और उदर को विदीर्ण करने वाले मेरे मध्यभाग की रक्षा करें; जिनकी नाभि से ब्रह्मा स्तुत हैं वे नृहरि मेरी नाभि की रक्षा करें।

May He who tore the chest and belly of Hiranyaksha guard my middle; may Nrihari, from whose navel Brahma is extolled, guard my navel.

ब्रह्माण्डकोटयः कट्यां यस्यासौ पातु मे कटिम्।
गुह्यं मे पातु गुह्यानां मन्त्राणां गुह्यरूपदृक्॥१४॥

brahmāṇḍakoṭayaḥ kaṭyāṃ yasyāsau pātu me kaṭim।
guhyaṃ me pātu guhyānāṃ mantrāṇāṃ guhyarūpadṛk॥14॥

Brahmandakotayah Katyam Yasyasau Patu Me Katim Guhyam Me Patu Guhyanam Mantranam Guhyarupadrik

जिनकी कटि में करोड़ों ब्रह्माण्ड स्थित हैं वे मेरी कटि की रक्षा करें; गुप्त मन्त्रों के गूढ़ रूप को देखने वाले मेरे गुह्य अंगों की रक्षा करें।

May He in whose loins lie crores of universes guard my waist; may He who beholds the secret form of secret mantras guard my hidden parts.

ऊरू मनोभवः पातु जानुनी नररूपधृक्।
जङ्घे पातु धराभारहर्ता योऽसौ नृकेसरी॥१५॥

ūrū manobhavaḥ pātu jānunī nararūpadhṛk।
jaṅghe pātu dharābhārahartā yo'sau nṛkesarī॥15॥

Uru Manobhavah Patu Januni Nararupadhrik Janghe Patu Dharabharaharta Yo'sau Nrikesari

मनोभव (परम सुन्दर) प्रभु मेरी जाँघों की रक्षा करें; नर-रूपधारी मेरे घुटनों की और पृथ्वी का भार हरने वाले नृकेसरी मेरी पिंडलियों की रक्षा करें।

May the lovely One guard my thighs; may He in human form guard my knees; may the man-lion who removes earth's burden guard my shanks.

सुरराज्यप्रदः पातु पादौ मे नृहरीश्वरः।
सहस्रशीर्षा पुरुषः पातु मे सर्वशस्तनुम्॥१६॥

surarājyapradaḥ pātu pādau me nṛharīśvaraḥ।
sahasraśīrṣā puruṣaḥ pātu me sarvaśastanum॥16॥

Surarajyapradah Patu Padau Me Nriharishvarah Sahasrashirsha Purushah Patu Me Sarvashastanum

देवताओं का राज्य देने वाले नृहरीश्वर मेरे चरणों की रक्षा करें; सहस्रशीर्ष पुरुष मेरे समस्त शरीर की रक्षा करें।

May Nriharishvara, giver of the gods' kingdom, guard my feet; may the thousand-headed Purusha guard my whole body.

महोग्रः पूर्वतः पातु महावीराग्रजोऽग्नितः।
महाविष्णुर्दक्षिणे तु महाज्वालस्तु नैरृतौ॥१७॥

mahograḥ pūrvataḥ pātu mahāvīrāgrajo'gnitaḥ।
mahāviṣṇurdakṣiṇe tu mahājvālastu nairṛtau॥17॥

Mahograh Purvatah Patu Mahaviragrajo'gnitah Mahavishnurdakshine Tu Mahajvalastu Nairritau

अत्यन्त उग्र रूप पूर्व दिशा में, महावीरों के अग्रज अग्निकोण में, महाविष्णु दक्षिण में और महाज्वाल स्वरूप नैऋत्यकोण में मेरी रक्षा करें—

May the most fierce One guard me in the east; the elder of great heroes in the southeast; Mahavishnu in the south; the greatly blazing One in the southwest—

पश्चिमे पातु सर्वेशो दिशि मे सर्वतोमुखः।
नृसिंहः पातु वायव्यां सौम्यां भीषणविग्रहः॥१८॥

paścime pātu sarveśo diśi me sarvatomukhaḥ।
nṛsiṃhaḥ pātu vāyavyāṃ saumyāṃ bhīṣaṇavigrahaḥ॥18॥

Pashchime Patu Sarvesho Dishi Me Sarvatomukhah Nrisimhah Patu Vayavyam Saumyam Bhishanavigrahah

—सर्वेश्वर पश्चिम में, सर्वतोमुख सब दिशाओं में, नृसिंह वायव्यकोण में और भीषण विग्रह वाले उत्तर दिशा में मेरी रक्षा करें—

—the Lord of all in the west; the all-facing One in every quarter; Narasimha in the northwest; the One of terrible form in the north—

ईशान्यां पातु भद्रो मे सर्वमङ्गलदायकः।
संसारभयतः पातु मृत्योर्मृत्युर्नृकेसरी॥१९॥

īśānyāṃ pātu bhadro me sarvamaṅgaladāyakaḥ।
saṃsārabhayataḥ pātu mṛtyormṛtyurnṛkesarī॥19॥

Ishanyam Patu Bhadro Me Sarvamangaladayakah Samsarabhayatah Patu Mrityormrityurnrikesari

—सर्वमंगलदायक भद्र नृसिंह ईशानकोण में मेरी रक्षा करें; मृत्यु के भी मृत्यु नृकेसरी संसार के भय से मेरी रक्षा करें।

—may the auspicious Bhadra, giver of all blessings, guard me in the northeast; may the man-lion, Death of death, guard me from the fear of worldly existence.

॥ फलश्रुति ॥

इदं नृसिंहकवचं प्रह्लादमुखमण्डितम्।
भक्तिमान् यः पठेन्नित्यं सर्वपापैः प्रमुच्यते॥२०॥

idaṃ nṛsiṃhakavacaṃ prahlādamukhamaṇḍitam।
bhaktimān yaḥ paṭhennityaṃ sarvapāpaiḥ pramucyate॥20॥

Idam Nrisimhakavacham Prahladamukhamanditam Bhaktiman Yah Pathennityam Sarvapapaih Pramuchyate

प्रह्लाद के मुख से सुशोभित यह नृसिंह कवच जो भक्तिमान् मनुष्य नित्य पढ़ता है, वह समस्त पापों से मुक्त हो जाता है।

This Narasimha Kavacha, adorned by the mouth of Prahlada — whoever, full of devotion, recites it daily is freed from all sins.

पुत्रवान् धनवान् लोके दीर्घायुरुपजायते।
यं यं कामयते कामं तं तं प्राप्नोत्यसंशयम्॥२१॥

putravān dhanavān loke dīrghāyurupajāyate।
yaṃ yaṃ kāmayate kāmaṃ taṃ taṃ prāpnotyasaṃśayam॥21॥

Putravan Dhanavan Loke Dirghayurupajayate Yam Yam Kamayate Kamam Tam Tam Prapnotyasamshayam

वह संसार में पुत्रवान्, धनवान् और दीर्घायु होता है; जिस-जिस कामना की वह इच्छा करता है, उसे निःसंदेह प्राप्त कर लेता है।

He becomes blessed in the world with sons, wealth and long life; whatever desire he longs for, that he surely attains.

सर्वत्र जयमाप्नोति सर्वत्र विजयी भवेत्।
भूम्यन्तरीक्षदिव्यानां ग्रहाणां विनिवारणम्॥२२॥

sarvatra jayamāpnoti sarvatra vijayī bhavet।
bhūmyantarīkṣadivyānāṃ grahāṇāṃ vinivāraṇam॥22॥

Sarvatra Jayamapnoti Sarvatra Vijayi Bhavet Bhumyantarikshadivyanam Grahanam Vinivaranam

वह सर्वत्र जय प्राप्त करता है और सर्वत्र विजयी होता है; यह भूमि, अन्तरिक्ष और दिव्य लोक के ग्रहों का निवारण करता है।

Everywhere he gains victory, everywhere he triumphs; it wards off the malefic planets of earth, sky and heaven.

वृश्चिकोरगसम्भूतविषापहरणं परम्।
ब्रह्मराक्षसयक्षाणां दूरोत्सारणकारणम्॥२३॥

vṛścikoragasambhūtaviṣāpaharaṇaṃ param।
brahmarākṣasayakṣāṇāṃ dūrotsāraṇakāraṇam॥23॥

Vrishchikoragasambhutavishapaharanam Param Brahmarakshasayakshanam Durotsaranakaranam

यह बिच्छू और सर्प से उत्पन्न विष का परम निवारक तथा ब्रह्मराक्षसों और यक्षों को दूर भगाने का कारण है।

It is the supreme remover of poison born of scorpion and serpent, and the cause of driving far away brahma-rakshasas and yakshas.

भूर्जे वा तालपत्रे वा कवचं लिखितं शुभम्।
करमूले धृतं येन सिध्येयुः कर्मसिद्धयः॥२४॥

bhūrje vā tālapatre vā kavacaṃ likhitaṃ śubham।
karamūle dhṛtaṃ yena sidhyeyuḥ karmasiddhayaḥ॥24॥

Bhurje Va Talapatre Va Kavacham Likhitam Shubham Karamule Dhritam Yena Sidhyeyuh Karmasiddhayah

यह शुभ कवच भोजपत्र अथवा तालपत्र पर लिखकर जो भुजमूल में धारण करता है, उसके समस्त कार्य सिद्ध हो जाते हैं।

This auspicious armour, written on birch-bark or palm-leaf and bound upon the arm, brings all undertakings to success.

देवासुरमनुष्येषु स्वं स्वमेव जयं लभेत्।
एकसन्ध्यं त्रिसन्ध्यं वा यः पठेन्नियतो नरः॥२५॥

devāsuramanuṣyeṣu svaṃ svameva jayaṃ labhet।
ekasandhyaṃ trisandhyaṃ vā yaḥ paṭhenniyato naraḥ॥25॥

Devasuramanushyeshu Svam Svameva Jayam Labhet Ekasandhyam Trisandhyam Va Yah Pathenniyato Narah

देव, असुर और मनुष्यों में वह अपनी-अपनी विजय प्राप्त करता है। जो मनुष्य नियमपूर्वक एक समय या तीनों समय इसे पढ़ता है—

Among gods, demons and men he wins his own victory. The man who, self-controlled, recites it once or thrice a day—

सर्वमङ्गलमाङ्गल्यं भुक्तिं मुक्तिं च विन्दति।
द्वात्रिंशतिसहस्राणि पठेत् शुद्धात्मनां नृणाम्॥२६॥

sarvamaṅgalamāṅgalyaṃ bhuktiṃ muktiṃ ca vindati।
dvātriṃśatisahasrāṇi paṭhet śuddhātmanāṃ nṛṇām॥26॥

Sarvamangalamangalyam Bhuktim Muktim Cha Vindati Dvatrimshatisahasrani Pathet Shuddhatmanam Nrinam

—वह समस्त मंगलों में मंगलमय फल, तथा भोग और मोक्ष दोनों प्राप्त करता है। शुद्धात्मा मनुष्यों के लिए बत्तीस हज़ार बार जप करने पर—

—gains all that is most auspicious, and wins both enjoyment and liberation. For pure-souled men who recite it thirty-two thousand times—

कवचस्यास्य मन्त्रस्य मन्त्रसिद्धिः प्रजायते।
अनेन मन्त्रराजेन कृत्वा भस्माभिमन्त्रणम्॥२७॥

kavacasyāsya mantrasya mantrasiddhiḥ prajāyate।
anena mantrarājena kṛtvā bhasmābhimantraṇam॥27॥

Kavachasyasya Mantrasya Mantrasiddhih Prajayate Anena Mantrarajena Kritva Bhasmabhimantranam

—इस कवच-मन्त्र की मन्त्रसिद्धि हो जाती है। इस मन्त्रराज से भस्म को अभिमन्त्रित करके—

—the perfection of this mantra-armour arises. With this king of mantras, having consecrated sacred ash—

तिलकं विन्यसेद्यस्तु तस्य ग्रहभयं हरेत्।
त्रिवारं जपमानस्तु दत्तं वार्यभिमन्त्र्य च॥२८॥

tilakaṃ vinyasedyastu tasya grahabhayaṃ haret।
trivāraṃ japamānastu dattaṃ vāryabhimantrya ca॥28॥

Tilakam Vinyasedyastu Tasya Grahabhayam Haret Trivaram Japamanastu Dattam Varyabhimantrya Cha

—जो तिलक लगाता है उसका ग्रहभय दूर हो जाता है। तीन बार जप करके अभिमन्त्रित जल को—

—whoever applies the tilaka removes the fear of planets. Reciting it thrice and consecrating offered water—

प्राशयेद्यो नरो मन्त्रं नृसिंहध्यानमाचरेत्।
तस्य रोगाः प्रणश्यन्ति ये च स्युः कुक्षिसम्भवाः॥२९॥

prāśayedyo naro mantraṃ nṛsiṃhadhyānamācaret।
tasya rogāḥ praṇaśyanti ye ca syuḥ kukṣisambhavāḥ॥29॥

Prashayedyo Naro Mantram Nrisimhadhyanamacharet Tasya Rogah Pranashyanti Ye Cha Syuh Kukshisambhavah

—जो मनुष्य (रोगी को) पिलाता है और नृसिंह का ध्यान करता है, उसके उदर में उत्पन्न रोग भी नष्ट हो जाते हैं।

—the man who gives it to drink and performs Narasimha meditation: his diseases are destroyed, even those arising in the belly.

किमत्र बहुनोक्तेन नृसिंहसदृशो भवेत्।
मनसा चिन्तितं यत्तु स तच्चाप्नोत्यसंशयम्॥३०॥

kimatra bahunoktena nṛsiṃhasadṛśo bhavet।
manasā cintitaṃ yattu sa taccāpnotyasaṃśayam॥30॥

Kimatra Bahunoktena Nrisimhasadrisho Bhavet Manasa Chintitam Yattu Sa Tachchapnotyasamshayam

यहाँ अधिक कहने से क्या? वह साधक नृसिंह के समान हो जाता है; मन में जो कुछ चिन्तन करता है, उसे निःसंदेह प्राप्त करता है।

What need of many words here? He becomes like Narasimha himself; whatever he conceives in his mind, that he surely attains.

गर्जन्तं गर्जयन्तं निजभुजपटलं स्फोटयन्तं हठन्तं
रूप्यन्तं तापयन्तं दिवि भुवि दितिजं क्षेपयन्तं क्षिपन्तम्।
क्रन्दन्तं रोषयन्तं दिशि दिशि सततं संहरन्तं भरन्तं
वीक्षन्तं घूर्णयन्तं शरनिकरशतैर्दिव्यसिंहं नमामि॥३१॥

garjantaṃ garjayantaṃ nijabhujapaṭalaṃ sphoṭayantaṃ haṭhantaṃ
rūpyantaṃ tāpayantaṃ divi bhuvi ditijaṃ kṣepayantaṃ kṣipantam।
krandantaṃ roṣayantaṃ diśi diśi satataṃ saṃharantaṃ bharantaṃ
vīkṣantaṃ ghūrṇayantaṃ śaranikaraśatairdivyasiṃhaṃ namāmi॥31॥

Garjantam Garjayantam Nijabhujapatalam Sphotayantam Hathantam Rupyantam Tapayantam Divi Bhuvi Ditijam Kshepayantam Kshipantam Krandantam Roshayantam Dishi Dishi Satatam Samharantam Bharantam Vikshantam Ghurnayantam Sharanikarashatairdivyasimham Namami

गरजते और (शत्रुओं को) गरजाते हुए, अपनी भुजाओं के समूह को स्फुरित करते, बलपूर्वक झपटते; रूप धरते और तपाते, स्वर्ग व पृथ्वी पर दैत्य को उछालते और फेंकते; क्रन्दन करते और क्रोध करते, प्रत्येक दिशा में निरन्तर संहार और भरण करते; देखते और घूमते हुए सैकड़ों बाणों से युक्त — उस दिव्य सिंह को मैं नमस्कार करता हूँ।

Roaring and making others roar, bursting open the host of His own arms, striking forcefully; taking shape and scorching, hurling and flinging the demon-son in heaven and on earth; crying out and raging, in every direction ever destroying and sustaining; gazing and whirling with hundreds of arrows — to that divine Lion I bow.

॥ इति श्रीब्रह्माण्डपुराणे नारदागस्तिसंवादे प्रह्लादप्रोक्तं श्रीनृसिंहकवचं अथवा श्रीलक्ष्मीनृसिंहकवचं सम्पूर्णम् ॥

Frequently asked questions

What is the Śrī Nṛsiṃha Kavacham?

Śrī Nṛsiṃha Kavacham (श्री नृसिंहकवचम्) is a kavacham dedicated to Narasimha (Vishnu). A Kavacham (meaning armour) is a protective hymn that invokes a deity to guard the devotee part by part and in every direction, shielding them from fear, illness and negativity.

Which deity is the Śrī Nṛsiṃha Kavacham dedicated to?

The Śrī Nṛsiṃha Kavacham is dedicated to Narasimha (Vishnu).

Is the Śrī Nṛsiṃha Kavacham available in Hindi and English?

Yes. On Adiveda the Śrī Nṛsiṃha Kavacham is given verse by verse in Devanagari (the original Hindi/Sanskrit script) with Roman (IAST) transliteration, simple phonetics and a clear English meaning, so you can read, pronounce and understand every line.

What is the source of the Śrī Nṛsiṃha Kavacham?

The Śrī Nṛsiṃha Kavacham is drawn from Brahmāṇḍa Purāṇa — Prahlāda-proktam (Nārada–Agastya saṃvāda).

Can I read the Śrī Nṛsiṃha Kavacham online for free?

Yes - the Śrī Nṛsiṃha Kavacham is free to read online at Adiveda, formatted for mobile, for devotees in India and around the world.