Dhyānam
ॐ बन्धूककाञ्चननिभं रुचिराक्षमालां
पाशाङ्कुशौ च वरदां निजबाहुदण्डैः ।
बिभ्राणमिन्दुशकलाभरणं त्रिनेत्र-
मर्धांबिकेशमनिशं वपुराश्रयामि ॥
ॐ bandhūkakāñcananibhaṁ rucirākṣamālāṁ
pāśāṅkuśau ca varadāṁ nijabāhudaṇḍaiḥ ।
bibhrāṇaminduśakalābharaṇaṁ trinetra-
mardhāṁbikeśamaniśaṁ vapurāśrayāmi ॥
ॐ bandhūkakānchananibham ruchirākshamālām
pāshānkushau cha varadām nijabāhudandaih ।
bibhrānamindushakalābharanam trinetra-
mardhāmbikeshamanisham vapurāshrayāmi ॥
बन्धूक पुष्प और स्वर्ण की-सी कान्ति वाले, अपने बाहु-दण्डों में सुन्दर अक्षमाला, पाश, अंकुश और वरद (मुद्रा) धारण किये, चन्द्रमा की कला के आभूषण वाले, तीन नेत्रों वाले — आधे अम्बिका और (आधे) ईश (शिव) रूप — (उस) शरीर का मैं निरन्तर आश्रय लेता हूँ।
I take refuge unceasingly in that form, half Ambika and half the Lord — gleaming like the bandhuka flower and like gold, bearing in its mighty arms the lovely rosary, the noose, the goad and the boon-giving gesture, adorned with the moon's digit, and three-eyed.
9.1 ॐ राजोवाच ॥ ९.१॥
ॐ rājovāca ॥ 9.1॥
ॐ rājovācha ॥ 9.1॥
ॐ। राजा बोले —
Om. The king said:
9.2 विचित्रमिदमाख्यातं भगवन् भवता मम ।
देव्याश्चरितमाहात्म्यं रक्तबीजवधाश्रितम् ॥ ९.२॥
vicitramidamākhyātaṁ bhagavan bhavatā mama ।
devyāścaritamāhātmyaṁ raktabījavadhāśritam ॥ 9.2॥
vichitramidamākhyātam bhagavan bhavatā mama ।
devyāshcharitamāhātmyam raktabījavadhāshritam ॥ 9.2॥
'हे भगवन! आपने मुझसे रक्तबीज-वध से सम्बद्ध देवी के चरित का यह विचित्र (अद्भुत) माहात्म्य कहा।
'Wondrous, O blessed sir, is this majesty of the Goddess's deeds that you have related to me, touching the slaying of Raktabija.
9.3 भूयश्चेच्छाम्यहं श्रोतुं रक्तबीजे निपातिते ।
चकार शुम्भो यत्कर्म निशुम्भश्चातिकोपनः ॥ ९.३॥
bhūyaścecchāmyahaṁ śrotuṁ raktabīje nipātite ।
cakāra śumbho yatkarma niśumbhaścātikopanaḥ ॥ 9.3॥
bhūyashchechchhāmyaham shrotum raktabīje nipātite ।
chakāra shumbho yatkarma nishumbhashchātikopanah ॥ 9.3॥
रक्तबीज के मारे जाने पर शुम्भ और अति-कोपी निशुम्भ ने जो कर्म किया, उसे (भी) मैं और सुनना चाहता हूँ।'
And I wish to hear yet more: what deed did Shumbha do, and Nishumbha of the towering wrath, when Raktabija had fallen?'
9.4 ऋषिरुवाच ॥ ९.४॥
ṛṣiruvāca ॥ 9.4॥
rishiruvācha ॥ 9.4॥
ऋषि बोले —
The seer said:
9.5 चकार कोपमतुलं रक्तबीजे निपातिते ।
शुम्भासुरो निशुम्भश्च हतेष्वन्येषु चाहवे ॥ ९.५॥
cakāra kopamatulaṁ raktabīje nipātite ।
śumbhāsuro niśumbhaśca hateṣvanyeṣu cāhave ॥ 9.5॥
chakāra kopamatulam raktabīje nipātite ।
shumbhāsuro nishumbhashcha hateshvanyeshu chāhave ॥ 9.5॥
रक्तबीज के मारे जाने और युद्ध में अन्य (असुरों) के मारे जाने पर शुम्भासुर और निशुम्भ ने अतुल कोप किया।
When Raktabija was fallen and the others slain in battle, the asura Shumbha and Nishumbha gave way to wrath beyond measure.
9.6 हन्यमानं महासैन्यं विलोक्यामर्षमुद्वहन् ।
अभ्यधावन्निशुम्भोऽथ मुख्ययासुरसेनया ॥ ९.६॥
hanyamānaṁ mahāsainyaṁ vilokyāmarṣamudvahan ।
abhyadhāvanniśumbho'tha mukhyayāsurasenayā ॥ 9.6॥
hanyamānam mahāsainyam vilokyāmarshamudvahan ।
abhyadhāvannishumbho'tha mukhyayāsurasenayā ॥ 9.6॥
(अपनी) विशाल सेना को मारी जाती देखकर अमर्ष में भरा निशुम्भ तब (अपनी) मुख्य असुर-सेना के साथ (देवी पर) दौड़ा।
Seeing his great army being slaughtered, Nishumbha, swelling with indignation, then charged with the flower of his asura host.
9.7 तस्याग्रतस्तथा पृष्ठे पार्श्वयोश्च महासुराः ।
सन्दष्टौष्ठपुटाः क्रुद्धा हन्तुं देवीमुपाययुः ॥ ९.७॥
tasyāgratastathā pṛṣṭhe pārśvayośca mahāsurāḥ ।
sandaṣṭauṣṭhapuṭāḥ kruddhā hantuṁ devīmupāyayuḥ ॥ 9.7॥
tasyāgratastathā prishthe pārshvayoshcha mahāsurāh ।
sandashtaushthaputāh kruddhā hantum devīmupāyayuh ॥ 9.7॥
उसके आगे, पीछे और दोनों पार्श्वों में होंठ चबाते हुए क्रुद्ध महासुर देवी का वध करने आ पहुँचे।
Before him, behind him and on both his flanks came great asuras, biting their lips in fury, to slay the Goddess.
9.8 आजगाम महावीर्यः शुम्भोऽपि स्वबलैर्वृतः ।
निहन्तुं चण्डिकां कोपात्कृत्वा युद्धं तु मातृभिः ॥ ९.८॥
ājagāma mahāvīryaḥ śumbho'pi svabalairvṛtaḥ ।
nihantuṁ caṇḍikāṁ kopātkṛtvā yuddhaṁ tu mātṛbhiḥ ॥ 9.8॥
ājagāma mahāvīryah shumbho'pi svabalairvritah ।
nihantum chandikām kopātkritvā yuddham tu mātribhih ॥ 9.8॥
महापराक्रमी शुम्भ भी अपनी सेनाओं से घिरा हुआ आया — माताओं से युद्ध करता हुआ, क्रोधवश चण्डिका का वध करने।
Mighty Shumbha too came on, ringed by his own forces, to slay Chandika in his rage, after joining battle with the Mothers.
9.9 ततो युद्धमतीवासीद्देव्या शुम्भनिशुम्भयोः ।
शरवर्षमतीवोग्रं मेघयोरिव वर्षतोः ॥ ९.९॥
tato yuddhamatīvāsīddevyā śumbhaniśumbhayoḥ ।
śaravarṣamatīvograṁ meghayoriva varṣatoḥ ॥ 9.9॥
tato yuddhamatīvāsīddevyā shumbhanishumbhayoh ।
sharavarshamatīvogram meghayoriva varshatoh ॥ 9.9॥
तब देवी का शुम्भ-निशुम्भ के साथ अत्यन्त (घोर) युद्ध हुआ; (दोनों ओर से) बाणों की अति-उग्र वर्षा होने लगी — मानो दो मेघ बरस रहे हों।
Then most fierce grew the battle of the Goddess with Shumbha and Nishumbha — an exceeding-dreadful rain of arrows, as of two storm-clouds pouring.
9.10 चिच्छेदास्ताञ्छरांस्ताभ्यां चण्डिका स्वशरोत्करैः ।
ताडयामास चाङ्गेषु शस्त्रौघैरसुरेश्वरौ ॥ ९.१०॥
cicchedāstāñcharāṁstābhyāṁ caṇḍikā svaśarotkaraiḥ ।
tāḍayāmāsa cāṅgeṣu śastraughairasureśvarau ॥ 9.10॥
chichchhedāstānchharāmstābhyām chandikā svasharotkaraih ।
tādayāmāsa chāngeshu shastraughairasureshvarau ॥ 9.10॥
चण्डिका ने उन दोनों के छोड़े हुए बाणों को अपने बाण-समूहों से काट डाला, और शस्त्रों की झड़ी से उन दोनों असुरेश्वरों के अंगों पर प्रहार किया।
Chandika cut their loosed arrows with torrents of her own shafts, and battered the limbs of those two lords of asuras with streams of weapons.
9.11 निशुम्भो निशितं खड्गं चर्म चादाय सुप्रभम् ।
अताडयन्मूर्ध्नि सिंहं देव्या वाहनमुत्तमम् ॥ ९.११॥
niśumbho niśitaṁ khaḍgaṁ carma cādāya suprabham ।
atāḍayanmūrdhni siṁhaṁ devyā vāhanamuttamam ॥ 9.11॥
nishumbho nishitam khadgam charma chādāya suprabham ।
atādayanmūrdhni simham devyā vāhanamuttamam ॥ 9.11॥
निशुम्भ ने तीखा खड्ग और चमकती ढाल लेकर देवी के उत्तम वाहन सिंह के मस्तक पर आघात किया।
Nishumbha, taking up his whetted sword and gleaming shield, struck the lion, the Goddess's noble mount, upon the head.
9.12 ताडिते वाहने देवी क्षुरप्रेणासिमुत्तमम् ।
निशुम्भस्याशु चिच्छेद चर्म चाप्यष्टचन्द्रकम् ॥ ९.१२॥
tāḍite vāhane devī kṣurapreṇāsimuttamam ।
niśumbhasyāśu ciccheda carma cāpyaṣṭacandrakam ॥ 9.12॥
tādite vāhane devī kshuraprenāsimuttamam ।
nishumbhasyāshu chichchheda charma chāpyashtachandrakam ॥ 9.12॥
वाहन पर आघात होते ही देवी ने क्षुरप्र (बाण) से निशुम्भ के उत्तम खड्ग को तुरन्त काट डाला, और आठ चन्द्रकों वाली (उसकी) ढाल को भी।
Her mount struck, the Goddess with a razor-edged arrow instantly cut Nishumbha's splendid sword, and his shield emblazoned with eight moons.
9.13 छिन्ने चर्मणि खड्गे च शक्तिं चिक्षेप सोऽसुरः ।
तामप्यस्य द्विधा चक्रे चक्रेणाभिमुखागताम् ॥ ९.१३॥
chinne carmaṇi khaḍge ca śaktiṁ cikṣepa so'suraḥ ।
tāmapyasya dvidhā cakre cakreṇābhimukhāgatām ॥ 9.13॥
chhinne charmani khadge cha shaktim chikshepa so'surah ।
tāmapyasya dvidhā chakre chakrenābhimukhāgatām ॥ 9.13॥
ढाल और खड्ग के कट जाने पर उस असुर ने शक्ति फेंकी; सम्मुख आती हुई उसकी उस (शक्ति) के भी (देवी ने) चक्र से दो टुकड़े कर दिये।
His shield and sword cut down, the asura hurled his spear; and that too, as it flew at her, she clove in two with her discus.
9.14 कोपाध्मातो निशुम्भोऽथ शूलं जग्राह दानवः ।
आयातं मुष्टिपातेन देवी तच्चाप्यचूर्णयत् ॥ ९.१४॥
kopādhmāto niśumbho'tha śūlaṁ jagrāha dānavaḥ ।
āyātaṁ muṣṭipātena devī taccāpyacūrṇayat ॥ 9.14॥
kopādhmāto nishumbho'tha shūlam jagrāha dānavah ।
āyātam mushtipātena devī tachchāpyachūrnayat ॥ 9.14॥
क्रोध से फूला हुआ दानव निशुम्भ तब शूल लेकर (झपटा); (पर) आते ही देवी ने मुक्के की मार से उसे भी चूर्ण कर दिया।
Then the danava Nishumbha, puffed with fury, seized a pike; but as it came, the Goddess powdered that too with a blow of her fist.
9.15 आविद्याथ गदां सोऽपि चिक्षेप चण्डिकां प्रति ।
सापि देव्यास् त्रिशूलेन भिन्ना भस्मत्वमागता ॥ ९.१५॥
āvidyātha gadāṁ so'pi cikṣepa caṇḍikāṁ prati ।
sāpi devyās triśūlena bhinnā bhasmatvamāgatā ॥ 9.15॥
āvidyātha gadām so'pi chikshepa chandikām prati ।
sāpi devyās trishūlena bhinnā bhasmatvamāgatā ॥ 9.15॥
फिर उसने गदा घुमाकर चण्डिका पर चलायी; वह भी देवी के त्रिशूल से विदीर्ण होकर भस्म हो गयी।
Then, whirling his mace, he flung it against Chandika; that also, split by the Goddess's trident, was turned to ashes.
9.16 ततः परशुहस्तं तमायान्तं दैत्यपुङ्गवम् ।
आहत्य देवी बाणौघैरपातयत भूतले ॥ ९.१६॥
tataḥ paraśuhastaṁ tamāyāntaṁ daityapuṅgavam ।
āhatya devī bāṇaughairapātayata bhūtale ॥ 9.16॥
tatah parashuhastam tamāyāntam daityapungavam ।
āhatya devī bānaughairapātayata bhūtale ॥ 9.16॥
तब हाथ में परशु लिये आते हुए उस दैत्य-श्रेष्ठ को देवी ने बाण-समूहों से आहत करके पृथ्वी पर गिरा दिया।
Then, as that bull among daityas came on axe in hand, the Goddess struck him with torrents of arrows and felled him to the earth.
9.17 तस्मिन्निपतिते भूमौ निशुम्भे भीमविक्रमे ।
भ्रातर्यतीव सङ्क्रुद्धः प्रययौ हन्तुमम्बिकाम् ॥ ९.१७॥
tasminnipatite bhūmau niśumbhe bhīmavikrame ।
bhrātaryatīva saṅkruddhaḥ prayayau hantumambikām ॥ 9.17॥
tasminnipatite bhūmau nishumbhe bhīmavikrame ।
bhrātaryatīva sankruddhah prayayau hantumambikām ॥ 9.17॥
भीम पराक्रमी (अपने) भाई निशुम्भ के भूमि पर गिर जाने पर (शुम्भ) अत्यन्त क्रुद्ध होकर अम्बिका का वध करने बढ़ा।
When his brother Nishumbha of dread prowess had fallen to the ground, (Shumbha,) enraged beyond all measure, strode forth to slay Ambika.
9.18 स रथस्थस्तथात्युच्चैर्गृहीतपरमायुधैः ।
भुजैरष्टाभिरतुलैर्व्याप्याशेषं बभौ नभः ॥ ९.१८॥
sa rathasthastathātyuccairgṛhītaparamāyudhaiḥ ।
bhujairaṣṭābhiratulairvyāpyāśeṣaṁ babhau nabhaḥ ॥ 9.18॥
sa rathasthastathātyuchchairgrihītaparamāyudhaih ।
bhujairashtābhiratulairvyāpyāshesham babhau nabhah ॥ 9.18॥
रथ पर खड़ा वह — श्रेष्ठ आयुध थामे (अपनी) आठ अतुल भुजाओं से सम्पूर्ण आकाश को व्याप्त करके — अत्यन्त ऊँचा शोभित हुआ।
Standing on his chariot, towering aloft, with his eight peerless arms gripping the choicest of weapons, he filled the whole sky and shone.
9.19 तमायान्तं समालोक्य देवी शङ्खमवादयत् ।
ज्याशब्दं चापि धनुषश्चकारातीव दुःसहम् ॥ ९.१९॥
tamāyāntaṁ samālokya devī śaṅkhamavādayat ।
jyāśabdaṁ cāpi dhanuṣaścakārātīva duḥsaham ॥ 9.19॥
tamāyāntam samālokya devī shankhamavādayat ।
jyāshabdam chāpi dhanushashchakārātīva duhsaham ॥ 9.19॥
उसे आते देखकर देवी ने शंख बजाया, और धनुष की प्रत्यंचा का अत्यन्त असहनीय शब्द भी किया।
Beholding him approach, the Goddess sounded her conch, and made the cord of her bow ring with a note past all endurance.
9.20 पूरयामास ककुभो निजघण्टास्वनेन च ।
समस्तदैत्यसैन्यानां तेजोवधविधायिना ॥ ९.२०॥
pūrayāmāsa kakubho nijaghaṇṭāsvanena ca ।
samastadaityasainyānāṁ tejovadhavidhāyinā ॥ 9.20॥
pūrayāmāsa kakubho nijaghantāsvanena cha ।
samastadaityasainyānām tejovadhavidhāyinā ॥ 9.20॥
और (देवी ने) अपने घण्टे की ध्वनि से — जो समस्त दैत्य-सेनाओं का तेज नष्ट करने वाली थी — दिशाओं को भर दिया।
And she filled the quarters with the clangour of her own bell, the destroyer of the fiery vigour of all the daitya hosts.
9.21 ततः सिंहो महानादैस्त्याजितेभमहामदैः ।
पूरयामास गगनं गां तथैव दिशो दश ॥ ९.२१॥
tataḥ siṁho mahānādaistyājitebhamahāmadaiḥ ।
pūrayāmāsa gaganaṁ gāṁ tathaiva diśo daśa ॥ 9.21॥
tatah simho mahānādaistyājitebhamahāmadaih ।
pūrayāmāsa gaganam gām tathaiva disho dasha ॥ 9.21॥
तब सिंह ने (अपने) महानादों से — जिनसे हाथी (अपने) महामद छोड़ देते हैं — आकाश, पृथ्वी तथा दसों दिशाओं को भर दिया।
Then the lion filled heaven and earth and the ten directions with mighty roars that make elephants cast off their wildest rut.
9.22 ततः काली समुत्पत्य गगनं क्ष्मामताडयत् ।
कराभ्यां तन्निनादेन प्राक्स्वनास्ते तिरोहिताः ॥ ९.२२॥
tataḥ kālī samutpatya gaganaṁ kṣmāmatāḍayat ।
karābhyāṁ tanninādena prāksvanāste tirohitāḥ ॥ 9.22॥
tatah kālī samutpatya gaganam kshmāmatādayat ।
karābhyām tanninādena prāksvanāste tirohitāh ॥ 9.22॥
तब काली ने आकाश में उछलकर (उतरते हुए) दोनों हाथों से पृथ्वी को पीटा; उस निनाद से पहले के वे सब शब्द दब गये।
Then Kali, springing to the sky, struck the earth with both her hands; by that din all the former sounds were drowned.
9.23 अट्टाट्टहासमशिवं शिवदूती चकार ह ।
वैः शब्दैरसुरास्त्रेसुः शुम्भः कोपं परं ययौ ॥ ९.२३॥
aṭṭāṭṭahāsamaśivaṁ śivadūtī cakāra ha ।
vaiḥ śabdairasurāstresuḥ śumbhaḥ kopaṁ paraṁ yayau ॥ 9.23॥
attāttahāsamashivam shivadūtī chakāra ha ।
vaih shabdairasurāstresuh shumbhah kopam param yayau ॥ 9.23॥
शिवदूती ने अशुभ (अमंगलकारी) अट्टाट्टहास किया। उन शब्दों से असुर काँप उठे, (और) शुम्भ परम कोप को प्राप्त हुआ।
Shivaduti uttered peal upon ill-omened peal of laughter. At those sounds the asuras quaked, and Shumbha rose to the height of fury.
9.24 दुरात्मंस्तिष्ठ तिष्ठेति व्याजहाराम्बिका यदा ।
तदा जयेत्यभिहितं देवैराकाशसंस्थितैः ॥ ९.२४॥
durātmaṁstiṣṭha tiṣṭheti vyājahārāmbikā yadā ।
tadā jayetyabhihitaṁ devairākāśasaṁsthitaiḥ ॥ 9.24॥
durātmamstishtha tishtheti vyājahārāmbikā yadā ।
tadā jayetyabhihitam devairākāshasamsthitaih ॥ 9.24॥
ज्योंही अम्बिका ने — 'दुरात्मन्! ठहर, ठहर!' — यह कहा, त्योंही आकाश में स्थित देवताओं ने 'जय हो!' कह दिया।
When Ambika cried, 'Stand, stand, O evil soul!' — then 'Victory!' was uttered by the gods stationed in the sky.
9.25 शुम्भेनागत्य या शक्तिर्मुक्ता ज्वालातिभीषणा ।
आयान्ती वह्निकूटाभा सा निरस्ता महोल्कया ॥ ९.२५॥
śumbhenāgatya yā śaktirmuktā jvālātibhīṣaṇā ।
āyāntī vahnikūṭābhā sā nirastā maholkayā ॥ 9.25॥
shumbhenāgatya yā shaktirmuktā jvālātibhīshanā ।
āyāntī vahnikūtābhā sā nirastā maholkayā ॥ 9.25॥
(आगे) आकर शुम्भ ने जो ज्वालाओं से अति-भीषण शक्ति छोड़ी — अग्नि के पुंज-जैसी आभा वाली, आती हुई वह (शक्ति) महा-उल्का से नष्ट कर दी गयी।
The spear that Shumbha, advancing, hurled — most dreadful with its flames, glowing like a mass of fire — was dashed aside, as it came, by a great meteor.
9.26 सिंहनादेन शुम्भस्य व्याप्तं लोकत्रयान्तरम् ।
निर्घातनिःस्वनो घोरो जितवानवनीपते ॥ ९.२६॥
siṁhanādena śumbhasya vyāptaṁ lokatrayāntaram ।
nirghātaniḥsvano ghoro jitavānavanīpate ॥ 9.26॥
simhanādena shumbhasya vyāptam lokatrayāntaram ।
nirghātanihsvano ghoro jitavānavanīpate ॥ 9.26॥
हे अवनीपते! शुम्भ के सिंहनाद से तीनों लोकों का अन्तराल व्याप्त हो गया; (पर) घोर निर्घात (वज्रपात-जैसी) ध्वनि ने उसे (भी) जीत लिया।
Shumbha's lion-roar, O lord of earth, filled the space of the three worlds; but a dread crash like the thunder-stroke overmastered it.
9.27 शुम्भमुक्ताञ्छरान्देवी शुम्भस्तत्प्रहिताञ्छरान् ।
चिच्छेद स्वशरैरुग्रैः शतशोऽथ सहस्रशः ॥ ९.२७॥
śumbhamuktāñcharāndevī śumbhastatprahitāñcharān ।
ciccheda svaśarairugraiḥ śataśo'tha sahasraśaḥ ॥ 9.27॥
shumbhamuktānchharāndevī shumbhastatprahitānchharān ।
chichchheda svasharairugraih shatasho'tha sahasrashah ॥ 9.27॥
शुम्भ के छोड़े बाणों को देवी ने, और देवी के चलाये बाणों को शुम्भ ने, अपने उग्र बाणों से सैकड़ों और हजारों (की संख्या में) काट डाला।
The arrows Shumbha loosed the Goddess cut, and the arrows she sped Shumbha clove, each with their own fierce shafts, by hundreds and by thousands.
9.28 ततः सा चण्डिका क्रुद्धा शूलेनाभिजघान तम् ।
स तदाभिहतो भूमौ मूर्च्छितो निपपात ह ॥ ९.२८॥
tataḥ sā caṇḍikā kruddhā śūlenābhijaghāna tam ।
sa tadābhihato bhūmau mūrcchito nipapāta ha ॥ 9.28॥
tatah sā chandikā kruddhā shūlenābhijaghāna tam ।
sa tadābhihato bhūmau mūrchchhito nipapāta ha ॥ 9.28॥
तब क्रुद्ध हुई चण्डिका ने उस पर शूल से प्रहार किया; उससे आहत होकर वह उस समय मूर्च्छित (होकर) भूमि पर गिर पड़ा।
Then Chandika in her wrath smote him with her trident; struck by it, he fell to the ground in a swoon.
9.29 ततो निशुम्भः सम्प्राप्य चेतनामात्तकार्मुकः ।
आजघान शरैर्देवीं कालीं केसरिणं तथा ॥ ९.२९॥
tato niśumbhaḥ samprāpya cetanāmāttakārmukaḥ ।
ājaghāna śarairdevīṁ kālīṁ kesariṇaṁ tathā ॥ 9.29॥
tato nishumbhah samprāpya chetanāmāttakārmukah ।
ājaghāna sharairdevīm kālīm kesarinam tathā ॥ 9.29॥
तब निशुम्भ चेत में आकर, धनुष लेकर, बाणों से देवी, काली और केसरी (सिंह) पर प्रहार करने लगा।
Then Nishumbha, regaining his senses, took up his bow and struck with arrows the Goddess, and Kali, and the lion.
9.30 पुनश्च कृत्वा बाहूनामयुतं दनुजेश्वरः ।
चक्रायुधेन दितिजश्छादयामास चण्डिकाम् ॥ ९.३०॥
punaśca kṛtvā bāhūnāmayutaṁ danujeśvaraḥ ।
cakrāyudhena ditijaśchādayāmāsa caṇḍikām ॥ 9.30॥
punashcha kritvā bāhūnāmayutam danujeshvarah ।
chakrāyudhena ditijashchhādayāmāsa chandikām ॥ 9.30॥
और फिर (अपनी माया से) दस हजार भुजाएँ बनाकर वह दनुजेश्वर दितिज (दिति-पुत्र) चक्रायुधों से चण्डिका को ढकने लगा।
And making for himself a myriad of arms, that lord of Danu's brood, the son of Diti, covered Chandika with his discus-weapons.
9.31 ततो भगवती क्रुद्धा दुर्गा दुर्गार्तिनाशिनी ।
चिच्छेद देवी चक्राणि स्वशरैः सायकांश्च तान् ॥ ९.३१॥
tato bhagavatī kruddhā durgā durgārtināśinī ।
ciccheda devī cakrāṇi svaśaraiḥ sāyakāṁśca tān ॥ 9.31॥
tato bhagavatī kruddhā durgā durgārtināshinī ।
chichchheda devī chakrāni svasharaih sāyakāmshcha tān ॥ 9.31॥
तब भगवती दुर्गा — दुर्गति और पीड़ा का नाश करने वाली — क्रुद्ध होकर अपने बाणों से उन चक्रों और उन बाणों को काटने लगीं।
Then the blessed Durga, destroyer of affliction and hard distress, grew wrathful, and with her own shafts cut those discuses and those arrows.
9.32 ततो निशुम्भो वेगेन गदामादाय चण्डिकाम् ।
अभ्यधावत वै हन्तुं दैत्यसैन्यसमावृतः ॥ ९.३२॥
tato niśumbho vegena gadāmādāya caṇḍikām ।
abhyadhāvata vai hantuṁ daityasainyasamāvṛtaḥ ॥ 9.32॥
tato nishumbho vegena gadāmādāya chandikām ।
abhyadhāvata vai hantum daityasainyasamāvritah ॥ 9.32॥
तब निशुम्भ दैत्य-सेना से घिरा हुआ, वेग से गदा लेकर, चण्डिका का वध करने दौड़ा।
Then Nishumbha, girt about by the daitya host, snatched up his mace and rushed headlong upon Chandika to slay her.
9.33 तस्यापतत एवाशु गदां चिच्छेद चण्डिका ।
खड्गेन शितधारेण स च शूलं समाददे ॥ ९.३३॥
tasyāpatata evāśu gadāṁ ciccheda caṇḍikā ।
khaḍgena śitadhāreṇa sa ca śūlaṁ samādade ॥ 9.33॥
tasyāpatata evāshu gadām chichchheda chandikā ।
khadgena shitadhārena sa cha shūlam samādade ॥ 9.33॥
उसके झपटते ही चण्डिका ने तीखी धार वाले खड्ग से उसकी गदा तुरन्त काट दी; तब उसने शूल थाम लिया।
Even as he charged, Chandika at once cut his mace with her keen-edged sword; and he took up a pike.
9.34 शूलहस्तं समायान्तं निशुम्भममरार्दनम् ।
हृदि विव्याध शूलेन वेगाविद्धेन चण्डिका ॥ ९.३४॥
śūlahastaṁ samāyāntaṁ niśumbhamamarārdanam ।
hṛdi vivyādha śūlena vegāviddhena caṇḍikā ॥ 9.34॥
shūlahastam samāyāntam nishumbhamamarārdanam ।
hridi vivyādha shūlena vegāviddhena chandikā ॥ 9.34॥
हाथ में शूल लिये आते हुए, देवताओं को पीड़ा देने वाले निशुम्भ के हृदय को चण्डिका ने वेग से चलाये (अपने) शूल से बींध डाला।
As Nishumbha, tormentor of the immortals, came on pike in hand, Chandika pierced him through the heart with her swiftly-hurled trident.
9.35 भिन्नस्य तस्य शूलेन हृदयान्निःसृतोऽपरः ।
महाबलो महावीर्यस्तिष्ठेति पुरुषो वदन् ॥ ९.३५॥
bhinnasya tasya śūlena hṛdayānniḥsṛto'paraḥ ।
mahābalo mahāvīryastiṣṭheti puruṣo vadan ॥ 9.35॥
bhinnasya tasya shūlena hridayānnihsrito'parah ।
mahābalo mahāvīryastishtheti purusho vadan ॥ 9.35॥
शूल से विदीर्ण उसके हृदय से एक दूसरा महाबली और महापराक्रमी पुरुष — 'ठहर!' कहता हुआ — निकला।
From his heart, split by the trident, there issued forth another man, of great strength and great valour, crying, 'Stand!'
9.36 तस्य निष्क्रामतो देवी प्रहस्य स्वनवत्ततः ।
शिरश्चिच्छेद खड्गेन ततोऽसावपतद्भुवि ॥ ९.३६॥
tasya niṣkrāmato devī prahasya svanavattataḥ ।
śiraściccheda khaḍgena tato'sāvapatadbhuvi ॥ 9.36॥
tasya nishkrāmato devī prahasya svanavattatah ।
shirashchichchheda khadgena tato'sāvapatadbhuvi ॥ 9.36॥
उसके (इस प्रकार) निकलते ही देवी ने उच्च स्वर से हँसकर खड्ग से उसका सिर काट दिया; तब वह पृथ्वी पर गिर पड़ा।
As he came forth, the Goddess laughed aloud and struck off his head with her sword; and thereupon he fell to the earth.
9.37 ततः सिंहश्चखादोग्रदंष्ट्राक्षुण्णशिरोधरान् ।
असुरांस्तांस्तथा काली शिवदूती तथापरान् ॥ ९.३७॥
tataḥ siṁhaścakhādogradaṁṣṭrākṣuṇṇaśirodharān ।
asurāṁstāṁstathā kālī śivadūtī tathāparān ॥ 9.37॥
tatah simhashchakhādogradamshtrākshunnashirodharān ।
asurāmstāmstathā kālī shivadūtī tathāparān ॥ 9.37॥
तब सिंह — (अपनी) उग्र दाढ़ों से गर्दनें कुचल-कुचलकर — उन असुरों को खाने लगा; वैसे ही काली और शिवदूती दूसरों को (खा गयीं)।
Then the lion devoured those asuras whose necks his savage fangs had crushed; and Kali and Shivaduti devoured the others likewise.
9.38 कौमारीशक्तिनिर्भिन्नाः केचिन्नेशुर्महासुराः ।
ब्रह्माणीमन्त्रपूतेन तोयेनान्ये निराकृताः ॥ ९.३८॥
kaumārīśaktinirbhinnāḥ kecinneśurmahāsurāḥ ।
brahmāṇīmantrapūtena toyenānye nirākṛtāḥ ॥ 9.38॥
kaumārīshaktinirbhinnāh kechinneshurmahāsurāh ।
brahmānīmantrapūtena toyenānye nirākritāh ॥ 9.38॥
कौमारी की शक्ति से विदीर्ण होकर कितने ही महासुर नष्ट हो गये; दूसरे ब्रह्माणी के मन्त्रपूत जल से भगा दिये गये।
Some great asuras perished, pierced through by Kaumari's spear; others were routed by water hallowed with Brahmani's mantras;
9.39 माहेश्वरीत्रिशूलेन भिन्नाः पेतुस्तथापरे ।
वाराहीतुण्डघातेन केचिच्चूर्णीकृता भुवि ॥ ९.३९॥
māheśvarītriśūlena bhinnāḥ petustathāpare ।
vārāhītuṇḍaghātena keciccūrṇīkṛtā bhuvi ॥ 9.39॥
māheshvarītrishūlena bhinnāh petustathāpare ।
vārāhītundaghātena kechichchūrnīkritā bhuvi ॥ 9.39॥
वैसे ही दूसरे माहेश्वरी के त्रिशूल से विदीर्ण होकर गिर पड़े; और कुछ वाराही के थूथन की मार से भूमि पर चूर्ण कर दिये गये।
others fell torn by Maheshvari's trident; and some were ground to powder on the earth by the blows of Varahi's snout.
9.40 खण्डं खण्डं च चक्रेण वैष्णव्या दानवाः कृताः ।
वज्रेण चैन्द्रीहस्ताग्रविमुक्तेन तथापरे ॥ ९.४०॥
khaṇḍaṁ khaṇḍaṁ ca cakreṇa vaiṣṇavyā dānavāḥ kṛtāḥ ।
vajreṇa caindrīhastāgravimuktena tathāpare ॥ 9.40॥
khandam khandam cha chakrena vaishnavyā dānavāh kritāh ।
vajrena chaindrīhastāgravimuktena tathāpare ॥ 9.40॥
वैष्णवी के चक्र से (कितने ही) दानव खण्ड-खण्ड कर दिये गये; और वैसे ही दूसरे ऐन्द्री के करतल से छूटे वज्र से।
Danavas were hewn piece from piece by Vaishnavi's discus, and others by the thunderbolt loosed from the fingers of Aindri.
9.41 केचिद्विनेशुरसुराः केचिन्नष्टा महाहवात् ।
भक्षिताश्चापरे कालीशिवदूतीमृगाधिपैः ॥ ९.४१॥
kecidvineśurasurāḥ kecinnaṣṭā mahāhavāt ।
bhakṣitāścāpare kālīśivadūtīmṛgādhipaiḥ ॥ 9.41॥
kechidvineshurasurāh kechinnashtā mahāhavāt ।
bhakshitāshchāpare kālīshivadūtīmrigādhipaih ॥ 9.41॥
कुछ असुर नष्ट हो गये, कुछ (उस) महायुद्ध से भाग गये; और दूसरे काली, शिवदूती और मृगराज (सिंह) के द्वारा खा लिये गये।
Some asuras perished outright, some fled from that great battle; and others were devoured by Kali, by Shivaduti and by the king of beasts.
Samāpti
॥ स्वस्ति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये
निशुम्भवधो नाम नवमोऽध्यायः ॥ ९॥
उवाच २, अर्धश्लोकाः ३९, श्लोकाः ४१,
एवमादितः ॥ ५४३॥
॥ svasti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe sāvarṇike manvantare devīmāhātmye
niśumbhavadho nāma navamo'dhyāyaḥ ॥ 9॥
uvāca 2, ardhaślokāḥ 39, ślokāḥ 41,
evamāditaḥ ॥ 543॥
॥ svasti shrīmārkandeyapurāne sāvarnike manvantare devīmāhātmye
nishumbhavadho nāma navamo'dhyāyah ॥ 9॥
uvācha 2, ardhashlokāh 39, shlokāh 41,
evamāditah ॥ 543॥
इस प्रकार श्रीमार्कण्डेय पुराण में, सावर्णिक मन्वन्तर (की कथा) में, देवीमाहात्म्य में 'निशुम्भ-वध' नामक नवम अध्याय (सम्पूर्ण हुआ)। (इसमें) उवाच २, अर्धश्लोक ३९ — (कुल) श्लोक ४१; इस प्रकार आदि से (कुल) ५४३ (मन्त्र हुए)।
Thus, in the Markandeya Purana, in the account of the Savarnika Manvantara, in the Devi Mahatmya, ends the ninth chapter, named 'The Slaying of Nishumbha'. Uvachas 2, half-shlokas 39 — 41 in this chapter; thus 543 in all from the beginning.