Backवापस

Rama

श्रीरामचन्द्राष्टकम्

Rāmacandrāṣṭakam

By the poet Amaradāsa (disciple of Haṃsadāsa, in the lineage of Rāmadāsa) — in the Śikhariṇī metre

An eight-verse meditation praying that Rāma, the Lord of Ramā, may ever sport in the devotee’s heart — adoring Him as pure consciousness, sovereign of gods and men, the name Śiva imparts at Kāśī, and the indweller of all hearts.

ॐ चिदाकारो धाता परमसुखदः पावनतनुर्मुनीन्द्रैर्योगीन्द्रैर्यतिपतिसुरेन्द्रैर्हनुमता । सदा सेव्यः पूर्णो जनकतनयाङ्गः सुरगुरू रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ १॥

oṃ cidākāro dhātā parama-sukhadaḥ pāvana-tanur munīndrair yogīndrair yati-pati-surendrair hanumatā | sadā sevyaḥ pūrṇo janaka-tanayāṅgaḥ sura-gurū ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||1||

om chidakaro dhata parama-sukhadah pavana-tanur munindrair yogindrair yati-pati-surendrair hanumata | sada sevyah purno janaka-tanayangah sura-guru rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||1||

जो चित्-स्वरूप, विधाता, परम सुख देनेवाले और पवित्र शरीरवाले हैं; मुनीन्द्र, योगीन्द्र, यतियों के स्वामी, देवेन्द्र और हनुमान जिनकी सदा सेवा करते हैं; जो पूर्ण हैं, जिनके अंग में जानकी विराजती हैं और जो देवताओं के भी गुरु हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Pure consciousness embodied, the ordainer, giver of supreme joy, of holy form; ever served by the greatest of sages and yogis, by the lords of ascetics, by Indra and by Hanumān; complete, with Janaka’s daughter at His side, guru even of the gods — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

मुकुन्दो गोविन्दो जनकतनयालालितपदः पदं प्राप्ता यस्याधमकुलभवा चापि शबरी । गिरातीतोऽगम्यो विमलधिषणैर्वेदवचसा रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ २॥

mukundo govindo janaka-tanayā-lālita-padaḥ padaṃ prāptā yasyādhama-kula-bhavā cāpi śabarī | girātīto'gamyo vimala-dhiṣaṇair veda-vacasā ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||2||

mukundo govindo janaka-tanaya-lalita-padah padam prapta yasyadhama-kula-bhava chapi shabari | giratito'gamyo vimala-dhishanair veda-vachasa rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||2||

जो मुकुन्द हैं, गोविन्द हैं, जिनके चरण जानकी द्वारा दुलारे हुए हैं; नीच कुल में जन्मी शबरी ने भी जिनका परम पद पा लिया; जो वाणी से परे हैं और निर्मल बुद्धियों तथा वेद-वचनों से भी अगम्य हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Mukunda, Govinda, whose feet Janaka’s daughter lovingly tends; whose supreme abode even Śabarī, born of a lowly clan, attained; beyond speech, unreachable even by spotless intellects and the words of the Veda — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

धराधीशोऽधीशः सुरनरवराणां रघुपतिः किरीटी केयूरी कनककपिशः शोभितवपुः । समासीनः पीठे रविशतनिभे शान्तमनसो रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ ३॥

dharādhīśo'dhīśaḥ sura-nara-varāṇāṃ raghupatiḥ kirīṭī keyūrī kanaka-kapiśaḥ śobhita-vapuḥ | samāsīnaḥ pīṭhe ravi-śata-nibhe śānta-manaso ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||3||

dharadhisho'dhishah sura-nara-varanam raghupatih kiriti keyuri kanaka-kapishah shobhita-vapuh | samasinah pithe ravi-shata-nibhe shanta-manaso rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||3||

जो पृथ्वी के अधीश्वर और देवताओं तथा श्रेष्ठ मनुष्यों के भी स्वामी रघुपति हैं; किरीट और केयूर धारण किये, स्वर्ण-सी आभावाले, सुशोभित शरीरवाले हैं; जो सौ सूर्यों-से दमकते सिंहासन पर शान्त मन से विराजमान हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Sovereign of the earth, overlord of gods and the best of men, Lord of the Raghus; crowned and braceleted, golden-glowing, of resplendent form; seated serene upon a throne bright as a hundred suns — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

वरेण्यः शारण्यः कपिपतिसखश्चान्तविधुरो ललाटे काश्मीरो रुचिरगतिभङ्गः शशिमुखः । नराकारो रामो यतिपतिनुतः संसृतिहरो रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ ४॥

vareṇyaḥ śāraṇyaḥ kapi-pati-sakhaś cānta-vidhuro lalāṭe kāśmīro rucira-gati-bhaṅgaḥ śaśi-mukhaḥ | narākāro rāmo yati-pati-nutaḥ saṃsṛti-haro ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||4||

varenyah sharanyah kapi-pati-sakhash chanta-vidhuro lalate kashmiro ruchira-gati-bhangah shashi-mukhah | narakaro ramo yati-pati-nutah samsriti-haro rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||4||

जो वरणीय हैं, शरण देनेवाले हैं, वानरराज सुग्रीव के सखा हैं और अन्त की व्यथा से रहित हैं; जिनके ललाट पर केसर का तिलक शोभता है, जिनकी चाल की ठवन मनोहर है और मुख चन्द्रमा-सा है; जो मनुष्य-रूपधारी राम यतीश्वरों से वन्दित और संसार-चक्र के हरनेवाले हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Worthy of choice, giver of refuge, friend of the monkey-king, untouched by the sorrow of ending; saffron bright upon His brow, graceful in the play of His gait, moon-faced; Rāma in human form, praised by the lords of ascetics, remover of the round of birth and death — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

विरूपाक्षः काश्यामुपदिशति यन्नाम शिवदं सहस्रं यन्नाम्नां पठति गिरिजा प्रत्युषसि वै । स्वलोके गायन्तीश्वरविधिमुखा यस्य चरितं रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ ५॥

virūpākṣaḥ kāśyām upadiśati yan-nāma śivadaṃ sahasraṃ yan-nāmnāṃ paṭhati girijā pratyuṣasi vai | sva-loke gāyantīśvara-vidhi-mukhā yasya caritaṃ ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||5||

virupakshah kashyam upadishati yan-nama shivadam sahasram yan-namnam pathati girija pratyushasi vai | sva-loke gayantishvara-vidhi-mukha yasya charitam rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||5||

काशी में विरूपाक्ष शिवजी जिनका कल्याणकारी नाम उपदेश करते हैं; गिरिजा पार्वती प्रातःकाल जिनके सहस्र नामों का पाठ करती हैं; और शिव, ब्रह्मा आदि अपने-अपने लोकों में जिनका चरित गाते हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Whose blessing-bestowing name Virūpākṣa (Śiva) imparts in Kāśī; a thousand of whose names Girijā recites at every dawn; whose deeds Śiva, Brahmā and the rest sing in their own realms — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

परो धीरोऽधीरोऽसुरकुलभवश्चासुरहरः परात्मा सर्वज्ञो नरसुरगणैर्गीतसुयशाः । अहल्याशापघ्नः शरकरऋजुः कौशिकसखो रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ ६॥

paro dhīro'dhīro'sura-kula-bhavaś cāsura-haraḥ parātmā sarvajño nara-sura-gaṇair gīta-suyaśāḥ | ahalyā-śāpa-ghnaḥ śara-kara-ṛjuḥ kauśika-sakho ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||6||

paro dhiro'dhiro'sura-kula-bhavash chasura-harah paratma sarvagyo nara-sura-ganair gita-suyashah | ahalya-shapa-ghnah shara-kara-rijuh kaushika-sakho rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||6||

जो परात्पर और धीर हैं, उच्छृंखल असुर-कुल में उत्पन्न राक्षसों का संहार करनेवाले हैं; जो परमात्मा और सर्वज्ञ हैं, मनुष्य और देवगण जिनका सुयश गाते हैं; जो अहल्या के शाप के नाशक, हाथ में सीधा बाण लिये, विश्वामित्र (कौशिक) के सखा हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Supreme and steadfast, destroyer of the demons sprung from the unruly asura clans; the Supreme Self, all-knowing, His fair fame sung by hosts of men and gods; ender of Ahalyā’s curse, the straight arrow in His hand, friend of Kauśika — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

हृषीकेशः शौरिर्धरणिधरशायी मधुरिपुरुपेन्द्रो वैकुण्ठो गजरिपुहरस्तुष्टमनसा । बलिध्वंसी वीरो दशरथसुतो नीतिनिपुणो रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ ७॥

hṛṣīkeśaḥ śaurir dharaṇi-dhara-śāyī madhu-ripur upendro vaikuṇṭho gaja-ripu-haras tuṣṭa-manasā | bali-dhvaṃsī vīro daśaratha-suto nīti-nipuṇo ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||7||

hrishikeshah shaurir dharani-dhara-shayi madhu-ripur upendro vaikuntho gaja-ripu-haras tushta-manasa | bali-dhvamsi viro dasharatha-suto niti-nipuno rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||7||

जो हृषीकेश हैं, शौरि हैं, शेषनाग की शय्या पर शयन करनेवाले और मधु दैत्य के शत्रु हैं; जो उपेन्द्र हैं, वैकुण्ठनाथ हैं, प्रसन्न मन से गज के शत्रु ग्राह का वध करनेवाले हैं; जो बलि का दर्प नष्ट करनेवाले, वीर, दशरथ-पुत्र और नीति-निपुण हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

Hṛṣīkeśa, Śauri, who rests upon the serpent couch, foe of Madhu; Upendra, Lord of Vaikuṇṭha, who with gracious heart slew the elephant’s enemy; humbler of Bali, the hero, son of Daśaratha, master of right conduct — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

कविः सौमित्रीड्यः कपटमृगघाती वनचरो रणश्लाघी दान्तो धरणिभरहर्ता सुरनुतः । अमानी मानज्ञो निखिलजनपूज्यो हृदिशयो रमानाथो रामो रमतु मम चित्ते तु सततम् ॥ ८॥

kaviḥ saumitrīḍyaḥ kapaṭa-mṛga-ghātī vana-caro raṇa-ślāghī dānto dharaṇi-bhara-hartā sura-nutaḥ | amānī mānajño nikhila-jana-pūjyo hṛdi-śayo ramā-nātho rāmo ramatu mama citte tu satatam ||8||

kavih saumitridyah kapata-mriga-ghati vana-charo rana-shlaghi danto dharani-bhara-harta sura-nutah | amani managyo nikhila-jana-pujyo hridi-shayo rama-natho ramo ramatu mama chitte tu satatam ||8||

जो सर्वद्रष्टा कवि हैं, लक्ष्मण (सौमित्रि) से वन्दित हैं, कपट-मृग के घातक और वनचारी हैं; रण में शोभा पानेवाले, जितेन्द्रिय, पृथ्वी का भार हरनेवाले और देवताओं से नमस्कृत हैं; जो स्वयं मान नहीं चाहते पर सबका मान जानते हैं, समस्त जनों के पूज्य हैं और हृदय में निवास करते हैं — वे रमानाथ श्रीराम मेरे चित्त में सदा रमण करें।

The seer-poet, honoured by Saumitri, slayer of the false deer, wanderer of forests; glorious in battle, self-controlled, lifter of the earth’s burden, saluted by the gods; seeking no honour yet knowing the honour due to each, worshipped by all beings, dwelling within the heart — may Rāma, the Lord of Ramā, ever delight in my heart.

Phala-śruti

इदं रामस्तोत्रं वरममरदासेन रचितमुषःकाले भक्त्या यदि पठति यो भावसहितम् । मनुष्यः स क्षिप्रं जनिमृतिभयं तापजनकं परित्यज्य श्रेष्ठं रघुपतिपदं याति शिवदम् ॥ ९॥

idaṃ rāma-stotraṃ varam amaradāsena racitam uṣaḥ-kāle bhaktyā yadi paṭhati yo bhāva-sahitam | manuṣyaḥ sa kṣipraṃ jani-mṛti-bhayaṃ tāpa-janakaṃ parityajya śreṣṭhaṃ raghupati-padaṃ yāti śivadam ||9||

idam rama-stotram varam amaradasena rachitam ushah-kale bhaktya yadi pathati yo bhava-sahitam | manushyah sa kshipram jani-mriti-bhayam tapa-janakam parityajya shreshtham raghupati-padam yati shivadam ||9||

अमरदास द्वारा रचित यह श्रेष्ठ राम-स्तोत्र जो मनुष्य प्रातःकाल भक्ति और भाव सहित पढ़ता है, वह सन्ताप देनेवाले जन्म-मृत्यु के भय को शीघ्र त्यागकर कल्याणप्रद, श्रेष्ठ रघुपति-पद को प्राप्त होता है।

Whoever reads with devotion and feeling, at dawn, this excellent hymn to Rāma composed by Amaradāsa, quickly leaves behind the tormenting fear of birth and death and attains the blessed, supreme abode of the Lord of the Raghus.

Colophon

॥ इति श्रीमद्रामदासपूज्यपादशिष्यश्रीमद्धंसदासशिष्येणामरदासाख्यकविना विरचितं श्रीरामचन्द्राष्टकं समाप्तम् ॥

iti śrīmad-rāmadāsa-pūjyapāda-śiṣya-śrīmad-dhaṃsadāsa-śiṣyeṇa amaradāsākhya-kavinā viracitaṃ śrī-rāmacandrāṣṭakaṃ samāptam ||

iti shrimad-ramadasa-pujyapada-shishya-shrimad-dhamsadasa-shishyena amaradasakhya-kavina virachitam shri-ramachandrashtakam samaptam ||

इस प्रकार श्रीमद् रामदास के पूज्यपाद शिष्य श्रीमद् हंसदास के शिष्य, अमरदास नामक कवि द्वारा रचित श्रीरामचन्द्राष्टकम् समाप्त हुआ।

Thus the Śrī Rāmacandrāṣṭakam, composed by the poet Amaradāsa — disciple of the revered Haṃsadāsa, himself disciple of the venerable Rāmadāsa — is complete.

Frequently asked questions

What is the Rāmacandrāṣṭakam?

Rāmacandrāṣṭakam (श्रीरामचन्द्राष्टकम्) is a ashtakam dedicated to Rama. An Ashtakam is a hymn of eight verses praising a deity, valued for being short, melodious and powerful to recite daily.

Which deity is the Rāmacandrāṣṭakam dedicated to?

The Rāmacandrāṣṭakam is dedicated to Rama.

Is the Rāmacandrāṣṭakam available in Hindi and English?

Yes. On Adiveda the Rāmacandrāṣṭakam is given verse by verse in Devanagari (the original Hindi/Sanskrit script) with Roman (IAST) transliteration, simple phonetics and a clear English meaning, so you can read, pronounce and understand every line.

What is the source of the Rāmacandrāṣṭakam?

The Rāmacandrāṣṭakam is drawn from By the poet Amaradāsa (disciple of Haṃsadāsa, in the lineage of Rāmadāsa) — in the Śikhariṇī metre.

Can I read the Rāmacandrāṣṭakam online for free?

Yes - the Rāmacandrāṣṭakam is free to read online at Adiveda, formatted for mobile, for devotees in India and around the world.