॥ अथ श्रीसीताकवचम् ॥
॥ श्रीरामदास उवाच ॥
शृणु शिष्य प्रवक्ष्यामि सीतायाः कवचं शुभम्।
पुरा प्रोक्तं सुतीक्ष्णाय पृच्छते कुम्भजन्मना॥१॥
śaृṇu śiṣya pravakṣyāmi sītāyāḥ kavacaṃ śubham।
purā proktaṃ sutīkṣṇāya pṛcchate kumbhajanmanā॥1॥
Shaृnu Shishya Pravakshyami Sitayah Kavacham Shubham Pura Proktam Sutikshnaya Prichchhate Kumbhajanmana
रामदास ने कहा — हे शिष्य! सुनो, मैं सीता का शुभ कवच कहूँगा, जो पूर्वकाल में पूछने पर कुम्भज (अगस्त्य) ने सुतीक्ष्ण को कहा था।
Ramadasa said: Hear, O disciple, I shall declare the auspicious armour of Sita, told long ago by the pot-born Agastya to Sutikshna who asked.
एकदा कुम्भजन्मानं सुतीक्ष्णः प्राह वै मुनिः।
रहःस्थितं गुरुं दृष्ट्वा प्रणम्य भक्तिपूर्वकम्॥२॥
ekadā kumbhajanmānaṃ sutīkṣṇaḥ prāha vai muniḥ।
rahaḥsthitaṃ guruṃ dṛṣṭvā praṇamya bhaktipūrvakam॥2॥
Ekada Kumbhajanmanam Sutikshnah Praha Vai Munih Rahahsthitam Gurum Drishtva Pranamya Bhaktipurvakam
एक बार सुतीक्ष्ण मुनि ने एकान्त में बैठे गुरु (अगस्त्य) को देखकर भक्तिपूर्वक प्रणाम कर कुम्भज से कहा।
Once the sage Sutikshna, seeing his guru seated in solitude, bowed devotedly and spoke to the pot-born one.
॥ सुतीक्ष्ण उवाच ॥
गुरोऽहं श्रोतुमिच्छामि सीतायाः प्रीतिदानि हि।
यानि स्तोत्राणि कर्माणि तानि त्वं वक्तुमर्हसि॥३॥
guro'haṃ śrotumicchāmi sītāyāḥ prītidāni hi।
yāni stotrāṇi karmāṇi tāni tvaṃ vaktumarhasi॥3॥
Guro'ham Shrotumichchhami Sitayah Pritidani Hi Yani Stotrani Karmani Tani Tvam Vaktumarhasi
हे गुरो! मैं सीता को प्रिय वे स्तोत्र और कर्म सुनना चाहता हूँ; उन्हें कहने योग्य आप ही हैं।
O Guru, I wish to hear those hymns and rites dear to Sita; these you alone are worthy to tell.
॥ अगस्त्य उवाच ॥
सम्यक् पृष्टं त्वया वत्स सावधानमनाः शृणु।
आदौ वक्ष्याम्यहं रम्यं सीतायाः कवचं शुभम्॥१॥
samyak pṛṣṭaṃ tvayā vatsa sāvadhānamanāḥ śaृṇu।
ādau vakṣyāmyahaṃ ramyaṃ sītāyāḥ kavacaṃ śubham॥1॥
Samyak Prishtam Tvaya Vatsa Savadhanamanah Shaृnu Adau Vakshyamyaham Ramyam Sitayah Kavacham Shubham
हे वत्स! तुमने भली प्रकार पूछा; सावधान मन से सुनो। पहले मैं सीता का रमणीय शुभ कवच कहूँगा।
Well have you asked, O child; listen with attentive mind. First I shall declare the lovely, auspicious armour of Sita.
या सीताऽवनिसम्भवाऽथ मिथिलापालेन संवर्धिता
पद्माक्षनृपतेः सुता नलगता या मातुलिङ्गोद्भवा।
या रत्ने लयमागता जलनिधौ या वेद वारं गता
लङ्कां सा मृगलोचना शशिमुखी मां पातु रामप्रिया॥२॥
yā sītā'vanisambhavā'tha mithilāpālena saṃvardhitā
padmākṣanṛpateḥ sutā nalagatā yā mātuliṅgodbhavā।
yā ratne layamāgatā jalanidhau yā veda vāraṃ gatā
laṅkāṃ sā mṛgalocanā śaśimukhī māṃ pātu rāmapriyā॥2॥
Ya Sita'vanisambhava'tha Mithilapalena Samvardhita Padmakshanripateh Suta Nalagata Ya Matulingodbhava Ya Ratne Layamagata Jalanidhau Ya Veda Varam Gata Lankam Sa Mrigalochana Shashimukhi Mam Patu Ramapriya
जो सीता पृथ्वी से प्रकट हुईं और मिथिलापति द्वारा पालित हुईं, जो पद्माक्ष राजा (जनक) की पुत्री हैं — मृगनयनी, चन्द्रमुखी राम की प्रिया वे देवी मेरी रक्षा करें।
She, Sita, sprung from the earth and reared by the ruler of Mithila, daughter of the lotus-eyed king — the doe-eyed, moon-faced beloved of Rama: may She protect me.
॥ विनियोगः ॥
अस्य श्रीसीताकवचमन्त्रस्य अगस्त्यऋषिः। श्रीसीता देवता। अनुष्टुप् छन्दः।
रामेति बीजम्। जनकजेति शक्तिः। अवनिजेति कीलकम्। पद्माक्षसुतेत्यस्त्रम्। मातुलिङ्गीति कवचम्। मूलकासुरघातिनीति मन्त्रः।
श्रीसीतारामचन्द्रप्रीत्यर्थं सकलकामनासिद्ध्यर्थं जपे विनियोगः॥
asya śrīsītākavacamantrasya agastyaṛṣiḥ। śrīsītā devatā। anuṣṭup chandaḥ।
rāmeti bījam। janakajeti śaktiḥ। avanijeti kīlakam। padmākṣasutetyastram। mātuliṅgīti kavacam। mūlakāsuraghātinīti mantraḥ।
śrīsītārāmacandraprītyarthaṃ sakalakāmanāsiddhyarthaṃ jape viniyogaḥ॥
Asya Shrisitakavachamantrasya Agastyarishih Shrisita Devata Anushtup Chhandah Rameti Bijam Janakajeti Shaktih Avanijeti Kilakam Padmakshasutetyastram Matulingiti Kavacham Mulakasuraghatiniti Mantrah Shrisitaramachandraprityartham Sakalakamanasiddhyartham Jape Viniyogah
इस श्रीसीताकवच-मन्त्र के ऋषि अगस्त्य, देवता श्रीसीता, छन्द अनुष्टुप्; 'राम' बीज, 'जनकजा' शक्ति, 'अवनिजा' कीलक, 'पद्माक्षसुता' अस्त्र, 'मातुलिङ्गी' कवच और 'मूलकासुरघातिनी' मन्त्र है। श्रीसीतारामचन्द्र की प्रसन्नता एवं समस्त कामनाओं की सिद्धि हेतु जप में विनियोग है।
Of this Shri Sita Kavacha mantra, the seer is Agastya, the deity Shri Sita, the metre Anushtup; 'Rama' is the bija, 'Janakaja' the shakti, 'Avanija' the kilaka, 'Padmakshasuta' the astra, 'Matulingi' the kavacha, and 'Mulakasura-ghatini' the mantra. Its application in recitation is for the pleasure of Shri Sita-Ramachandra and the fulfilment of all desires.
॥ अङ्गुलीन्यासः ॥
ॐ ह्रां सीतायै अङ्गुष्ठाभ्यां नमः।
ॐ ह्रीं रमायै तर्जनीभ्यां नमः।
ॐ ह्रूं जनकजायै मध्यमाभ्यां नमः।
ॐ ह्रैं अवनिजायै अनामिकाभ्यां नमः।
ॐ ह्रौं पद्माक्षसुतायै कनिष्ठिकाभ्यां नमः।
ॐ ह्रः मातुलिङ्ग्यै करतलकरपृष्ठाभ्यां नमः॥
oṃ hrāṃ sītāyai aṅguṣṭhābhyāṃ namaḥ।
oṃ hrīṃ ramāyai tarjanībhyāṃ namaḥ।
oṃ hrūṃ janakajāyai madhyamābhyāṃ namaḥ।
oṃ hraiṃ avanijāyai anāmikābhyāṃ namaḥ।
oṃ hrauṃ padmākṣasutāyai kaniṣṭhikābhyāṃ namaḥ।
oṃ hraḥ mātuliṅgyai karatalakarapṛṣṭhābhyāṃ namaḥ॥
Om Hram Sitayai Angushthabhyam Namah Om Hrim Ramayai Tarjanibhyam Namah Om Hrum Janakajayai Madhyamabhyam Namah Om Hraim Avanijayai Anamikabhyam Namah Om Hraum Padmakshasutayai Kanishthikabhyam Namah Om Hrah Matulingyai Karatalakaraprishthabhyam Namah
अङ्गुलीन्यास — सीता के नामों सहित छह बीजाक्षरों (ह्रां–ह्रः) का अंगूठों, तर्जनी, मध्यमा, अनामिका, कनिष्ठिका तथा करतल-करपृष्ठ पर न्यास।
Anguli-nyasa: assigning the six bija-syllables (Hram to Hrah), with Sita's names, to the thumbs, fingers and palms.
॥ हृदयादिन्यासः ॥
ॐ ह्रां सीतायै हृदयाय नमः।
ॐ ह्रीं रमायै शिरसे स्वाहा।
ॐ ह्रूं जनकजायै शिखायै वषट्।
ॐ ह्रैं अवनिजायै कवचाय हुम्।
ॐ ह्रौं पद्माक्षसुतायै नेत्रत्रयाय वौषट्।
ॐ ह्रः मातुलिङ्ग्यै अस्त्राय फट्।
भूर्भुवःसुवरोमिति दिग्बन्धः॥
oṃ hrāṃ sītāyai hṛdayāya namaḥ।
oṃ hrīṃ ramāyai śirase svāhā।
oṃ hrūṃ janakajāyai śikhāyai vaṣaṭ।
oṃ hraiṃ avanijāyai kavacāya hum।
oṃ hrauṃ padmākṣasutāyai netratrayāya vauṣaṭ।
oṃ hraḥ mātuliṅgyai astrāya phaṭ।
bhūrbhuvaḥsuvaromiti digbandhaḥ॥
Om Hram Sitayai Hridayaya Namah Om Hrim Ramayai Shirase Svaha Om Hrum Janakajayai Shikhayai Vashat Om Hraim Avanijayai Kavachaya Hum Om Hraum Padmakshasutayai Netratrayaya Vaushat Om Hrah Matulingyai Astraya Phat Bhurbhuvahsuvaromiti Digbandhah
हृदयादिन्यास — उन्हीं अक्षरों का हृदय, शिर, शिखा, कवच, त्रिनेत्र और अस्त्र में न्यास; 'भूर्भुवःसुवरोम्' से दिग्बन्ध।
Hridayadi-nyasa: assigning the same syllables to the heart, head, tuft, armour, three eyes and weapon; 'Bhur bhuvah suvar Om' for binding the directions.
॥ ध्यानम् ॥
सीतां कमलपत्राक्षीं विद्युत्पुञ्जसमप्रभाम्।
द्विभुजां सुकुमाराङ्गीं पीतकौशेयवासिनीम्॥१॥
sītāṃ kamalapatrākṣīṃ vidyutpuñjasamaprabhām।
dvibhujāṃ sukumārāṅgīṃ pītakauśeyavāsinīm॥1॥
Sitam Kamalapatrakshim Vidyutpunjasamaprabham Dvibhujam Sukumarangim Pitakausheyavasinim
कमल-पत्र-सी नेत्रों वाली, बिजली के पुंज-सी कान्तिमयी, द्विभुजा, सुकुमार अंगों वाली, पीत रेशमी वस्त्र धारण किए सीता का (ध्यान करें)—
(Meditate on) Sita, lotus-petal-eyed, radiant as a mass of lightning, two-armed, of tender form, clad in yellow silk—
सिंहासने रामचन्द्रवामभागस्थितां वराम्।
नानालङ्कारसंयुक्तां कुण्डलद्वयधारिणीम्॥२॥
siṃhāsane rāmacandravāmabhāgasthitāṃ varām।
nānālaṅkārasaṃyuktāṃ kuṇḍaladvayadhāriṇīm॥2॥
Simhasane Ramachandravamabhagasthitam Varam Nanalankarasamyuktam Kundaladvayadharinim
—सिंहासन पर रामचन्द्र के वाम भाग में विराजमान श्रेष्ठा, अनेक अलंकारों से युक्त, दो कुण्डल धारण किए—
—seated, excellent, on the left of Ramachandra upon the throne, adorned with manifold ornaments, wearing a pair of earrings—
चूडाकङ्कणकेयूररशनानूपुरान्विताम्।
सीमन्ते रविचन्द्राभ्यां निटिले तिलकेन च॥३॥
cūḍākaṅkaṇakeyūraraśanānūpurānvitām।
sīmante ravicandrābhyāṃ niṭile tilakena ca॥3॥
Chudakankanakeyurarashananupuranvitam Simante Ravichandrabhyam Nitile Tilakena Cha
—चूड़ामणि, कंगन, केयूर, करधनी और नूपुरों से युक्त; माँग में सूर्य-चन्द्र (आभूषणों) से और ललाट पर तिलक से सुशोभित—
—graced with crest-jewel, bangles, armlets, girdle and anklets; the parting of her hair set with sun and moon, the forehead with a tilaka—
मयूराभरणेनापि घ्राणेऽतिशोभितां शुभाम्।
हरिद्रां कज्जलं दिव्यं कुङ्कुमं कुसुमानि च॥४॥
mayūrābharaṇenāpi ghrāṇe'tiśobhitāṃ śubhām।
haridrāṃ kajjalaṃ divyaṃ kuṅkumaṃ kusumāni ca॥4॥
Mayurabharanenapi Ghrane'tishobhitam Shubham Haridram Kajjalam Divyam Kunkumam Kusumani Cha
—नासिका पर मयूर-आभूषण से अत्यन्त शोभित शुभा; हल्दी, दिव्य काजल, कुंकुम और पुष्प—
—beautified at the nose with a peacock-ornament, auspicious; bearing turmeric, divine collyrium, kumkum and flowers—
बिभ्रन्तीं सुरभिद्रव्यं सगन्धस्नेहमुत्तमम्।
स्मिताननां गौरवर्णां मन्दारकुसुमं करे॥५॥
bibhrantīṃ surabhidravyaṃ sagandhasnehamuttamam।
smitānanāṃ gauravarṇāṃ mandārakusumaṃ kare॥5॥
Bibhrantim Surabhidravyam Sagandhasnehamuttamam Smitananam Gauravarnam Mandarakusumam Kare
—सुगन्धित द्रव्य और उत्तम सुगन्धित स्नेह धारण किए; मुस्कानयुक्त मुख वाली, गौरवर्णा, (एक) हाथ में मन्दार-पुष्प लिए—
—holding fragrant substances and the finest scented unguent; smiling-faced, fair-complexioned, a mandara flower in one hand—
बिभ्रन्तीमपरे हस्ते मातुलिङ्गमनुत्तमम्।
रम्यवासां च बिम्बोष्ठीं चन्द्रवाहनलोचनाम्॥६॥
bibhrantīmapare haste mātuliṅgamanuttamam।
ramyavāsāṃ ca bimboṣṭhīṃ candravāhanalocanām॥6॥
Bibhrantimapare Haste Matulingamanuttamam Ramyavasam Cha Bimboshthim Chandravahanalochanam
—और दूसरे हाथ में सर्वोत्तम मातुलिङ्ग (बिजौरा) लिए; सुन्दर वस्त्र वाली, बिम्बफल-से ओष्ठ वाली, मनोहर नेत्रों वाली—
—and in the other hand bearing a most excellent citron; lovely-robed, with bimba-red lips and charming eyes—
कलानाथसमानास्यां कलकण्ठमनोरमाम्।
मातुलिङ्गोद्भवां देवीं पद्माक्षदुहितां शुभाम्॥७॥
kalānāthasamānāsyāṃ kalakaṇṭhamanoramām।
mātuliṅgodbhavāṃ devīṃ padmākṣaduhitāṃ śubhām॥7॥
Kalanathasamanasyam Kalakanthamanoramam Matulingodbhavam Devim Padmakshaduhitam Shubham
—चन्द्रमा-से मुख वाली, मधुर कण्ठ से मनोहर; मातुलिङ्ग से उत्पन्न देवी, पद्माक्ष (जनक) की शुभ पुत्री—
—her face like the moon, charming with a sweet voice; the Goddess born of the citron, the auspicious daughter of the lotus-eyed Janaka—
मैथिलीं रामदयितां दासीभिः परिवीजिताम्।
एवं ध्यात्वा जनकजां हेमकुम्भपयोधराम्॥८॥
maithilīṃ rāmadayitāṃ dāsībhiḥ parivījitām।
evaṃ dhyātvā janakajāṃ hemakumbhapayodharām॥8॥
Maithilim Ramadayitam Dasibhih Parivijitam Evam Dhyatva Janakajam Hemakumbhapayodharam
—मैथिली, राम की प्रिया, दासियों द्वारा चँवर से सेवित। इस प्रकार स्वर्ण-कलश-से स्तनों वाली जनकनन्दिनी का ध्यान करके—
—Maithili, beloved of Rama, fanned by maidservants. Thus having meditated on Janaka's daughter, with breasts like golden pitchers—
सीतायाः कवचं दिव्यं पठनीयं शुभावहम्॥९॥
sītāyāḥ kavacaṃ divyaṃ paṭhanīyaṃ śubhāvaham॥9॥
Sitayah Kavacham Divyam Pathaniyam Shubhavaham
—सीता का दिव्य, शुभकारी कवच पढ़ना चाहिए।
—the divine, blessing-bestowing armour of Sita should be recited.
॥ अथ कवचम् ॥
ॐ श्रीसीता पूर्वतः पातु दक्षिणेऽवतु जानकी।
प्रतीच्यां पातु वैदेही पातूदीच्यां च मैथिली॥१॥
oṃ śrīsītā pūrvataḥ pātu dakṣiṇe'vatu jānakī।
pratīcyāṃ pātu vaidehī pātūdīcyāṃ ca maithilī॥1॥
Om Shrisita Purvatah Patu Dakshine'vatu Janaki Pratichyam Patu Vaidehi Patudichyam Cha Maithili
श्रीसीता पूर्व में रक्षा करें, जानकी दक्षिण में; वैदेही पश्चिम में और मैथिली उत्तर में रक्षा करें।
May Shri Sita guard me in the east, Janaki in the south; may Vaidehi guard in the west and Maithili in the north.
अधः पातु मातुलिङ्गी ऊर्ध्वं पद्माक्षजावतु।
मध्येऽवनिसुता पातु सर्वतः पातु मां रमा॥२॥
adhaḥ pātu mātuliṅgī ūrdhvaṃ padmākṣajāvatu।
madhye'vanisutā pātu sarvataḥ pātu māṃ ramā॥2॥
Adhah Patu Matulingi Urdhvam Padmakshajavatu Madhye'vanisuta Patu Sarvatah Patu Mam Rama
मातुलिङ्गी नीचे, पद्माक्षजा ऊपर रक्षा करें; अवनिसुता मध्य में और रमा सब ओर से मेरी रक्षा करें।
May Matulingi guard below, Padmakshaja above; may Avanisuta guard in the middle, and Rama guard me on all sides.
स्मितानना शिरः पातु पातु भालं नृपात्मजा।
पद्माऽवतु भ्रुवोर्मध्ये मृगाक्षी नयनेऽवतु॥३॥
smitānanā śiraḥ pātu pātu bhālaṃ nṛpātmajā।
padmā'vatu bhruvormadhye mṛgākṣī nayane'vatu॥3॥
Smitanana Shirah Patu Patu Bhalam Nripatmaja Padma'vatu Bhruvormadhye Mrigakshi Nayane'vatu
स्मितमुखी मेरे शिर की, राजकन्या ललाट की रक्षा करें; पद्मा भौंहों के मध्य और मृगाक्षी मेरे नेत्रों की रक्षा करें।
May the smiling-faced One guard my head, the king's daughter my forehead; may Padma guard between the brows, the doe-eyed One my eyes.
कपोले कर्णमूले च पातु श्रीरामवल्लभा।
नासाग्रं सात्त्विकी पातु पातु वक्त्रं तु राजसी॥४॥
kapole karṇamūle ca pātu śrīrāmavallabhā।
nāsāgraṃ sāttvikī pātu pātu vaktraṃ tu rājasī॥4॥
Kapole Karnamule Cha Patu Shriramavallabha Nasagram Sattviki Patu Patu Vaktram Tu Rajasi
श्रीराम की प्रिया मेरे कपोलों और कर्णमूल की रक्षा करें; सात्त्विकी नासाग्र की और राजसी मुख की रक्षा करें।
May the beloved of Shri Rama guard my cheeks and the root of the ears; may the sattvic One guard the nose-tip, the rajasic One the face.
तामसी पातु मद्वाणीं पातु जिह्वां पतिव्रता।
दन्तान् पातु महामाया चिबुकं कनकप्रभा॥५॥
tāmasī pātu madvāṇīṃ pātu jihvāṃ pativratā।
dantān pātu mahāmāyā cibukaṃ kanakaprabhā॥5॥
Tamasi Patu Madvanim Patu Jihvam Pativrata Dantan Patu Mahamaya Chibukam Kanakaprabha
तामसी मेरी वाणी की, पतिव्रता जिह्वा की रक्षा करें; महामाया दाँतों की और कनकप्रभा ठोड़ी की रक्षा करें।
May the tamasic One guard my speech, the chaste wife my tongue; may Mahamaya guard the teeth, the gold-radiant One the chin.
पातु कण्ठं सौम्यरूपा स्कन्धौ पातु सुरार्चिता।
भुजौ पातु वरारोहा करौ कङ्कणमण्डिता॥६॥
pātu kaṇṭhaṃ saumyarūpā skandhau pātu surārcitā।
bhujau pātu varārohā karau kaṅkaṇamaṇḍitā॥6॥
Patu Kantham Saumyarupa Skandhau Patu Surarchita Bhujau Patu Vararoha Karau Kankanamandita
सौम्यरूपा कण्ठ की, सुरार्चिता कंधों की रक्षा करें; वरारोहा भुजाओं की और कंगन-मण्डिता हाथों की रक्षा करें।
May the gentle-formed One guard the throat, the god-worshipped One the shoulders; may the fair-hipped One guard the arms, the bangle-adorned One the hands.
नखान् रक्तनखा पातु कुक्षौ पातु लघूदरा।
वक्षः पातु रामपत्नी पार्श्वे रावणमोहिनी॥७॥
nakhān raktanakhā pātu kukṣau pātu laghūdarā।
vakṣaḥ pātu rāmapatnī pārśve rāvaṇamohinī॥7॥
Nakhan Raktanakha Patu Kukshau Patu Laghudara Vakshah Patu Ramapatni Parshve Ravanamohini
रक्तनखा नखों की, लघूदरा कुक्षि की रक्षा करें; रामपत्नी वक्ष की और रावणमोहिनी पार्श्वों की रक्षा करें।
May the red-nailed One guard the nails, the slender-bellied One the belly; may Rama's wife guard the chest, the bewilderer of Ravana the sides.
पृष्ठदेशे वह्निगुप्ताऽवतु मां सर्वदैव हि।
दिव्यप्रदा पातु नाभिं कटिं राक्षसमोहिनी॥८॥
pṛṣṭhadeśe vahniguptā'vatu māṃ sarvadaiva hi।
divyapradā pātu nābhiṃ kaṭiṃ rākṣasamohinī॥8॥
Prishthadeshe Vahnigupta'vatu Mam Sarvadaiva Hi Divyaprada Patu Nabhim Katim Rakshasamohini
वह्निगुप्ता सदा पीठ की ओर मेरी रक्षा करें; दिव्यप्रदा नाभि की और राक्षसमोहिनी कटि की रक्षा करें।
May Vahnigupta ever guard me on the back; may the giver of the divine guard the navel, the bewilderer of demons the waist.
गुह्यं पातु रत्नगुप्ता लिङ्गं पातु हरिप्रिया।
ऊरू रक्षतु रम्भोरूः जानुनी प्रियभाषिणी॥९॥
guhyaṃ pātu ratnaguptā liṅgaṃ pātu haripriyā।
ūrū rakṣatu rambhorūḥ jānunī priyabhāṣiṇī॥9॥
Guhyam Patu Ratnagupta Lingam Patu Haripriya Uru Rakshatu Rambhoruh Januni Priyabhashini
रत्नगुप्ता गुह्य अंगों की, हरिप्रिया लिंग की रक्षा करें; रम्भोरू जाँघों की और प्रियभाषिणी घुटनों की रक्षा करें।
May Ratnagupta guard the private parts, Haripriya the generative organ; may the plantain-thighed One guard the thighs, the sweet-speaking One the knees.
जङ्घे पातु सदा सुभ्रूः गुल्फौ चामरवीजिता।
पादौ लवसुता पातु पात्वङ्गानि कुशाम्बिका॥१०॥
jaṅghe pātu sadā subhrūḥ gulphau cāmaravījitā।
pādau lavasutā pātu pātvaṅgāni kuśāmbikā॥10॥
Janghe Patu Sada Subhruh Gulphau Chamaravijita Padau Lavasuta Patu Patvangani Kushambika
सुभ्रू सदा पिंडलियों की, चामरवीजिता टखनों की रक्षा करें; लवसुता (लव की माता) चरणों की और कुशाम्बिका (कुश की माता) समस्त अंगों की रक्षा करें।
May the fair-browed One ever guard the shanks, the chowrie-fanned One the ankles; may Lava's mother guard the feet, Kusha's mother the (other) limbs.
पादाङ्गुलीः सदा पातु मम नूपुरनिःस्वना।
रोमाण्यवतु मे नित्यं पीतकौशेयवासिनी॥११॥
pādāṅgulīḥ sadā pātu mama nūpuraniḥsvanā।
romāṇyavatu me nityaṃ pītakauśeyavāsinī॥11॥
Padangulih Sada Patu Mama Nupuranihsvana Romanyavatu Me Nityam Pitakausheyavasini
नूपुर-ध्वनि वाली सदा मेरी पाँव की अंगुलियों की रक्षा करें; पीतकौशेयवासिनी सदा मेरे रोमों की रक्षा करें।
May She of sounding anklets ever guard my toes; may the yellow-silk-clad One ever guard my body-hair.
रात्रौ पातु कालरूपा दिने दानैकतत्परा।
सर्वकालेषु मां पातु मूलकासुरघातिनी॥१२॥
rātrau pātu kālarūpā dine dānaikatatparā।
sarvakāleṣu māṃ pātu mūlakāsuraghātinī॥12॥
Ratrau Patu Kalarupa Dine Danaikatatpara Sarvakaleshu Mam Patu Mulakasuraghatini
कालरूपा रात्रि में, दानैकतत्परा दिन में रक्षा करें; मूलकासुरघातिनी सब समयों में मेरी रक्षा करें।
May the Time-formed One guard by night, the One intent on charity by day; may the slayer of Mulaka-asura guard me at all times.
॥ फलश्रुति ॥
एवं सुतीक्ष्ण सीतायाः कवचं ते मयेरितम्।
इदं प्रातः समुत्थाय स्नात्वा नित्यं पठेत्तु यः॥१३॥
evaṃ sutīkṣṇa sītāyāḥ kavacaṃ te mayeritam।
idaṃ prātaḥ samutthāya snātvā nityaṃ paṭhettu yaḥ॥13॥
Evam Sutikshna Sitayah Kavacham Te Mayeritam Idam Pratah Samutthaya Snatva Nityam Pathettu Yah
इस प्रकार, हे सुतीक्ष्ण! मैंने तुम्हें सीता का कवच कहा। जो प्रातः उठकर स्नान कर इसे नित्य पढ़ता है—
Thus, O Sutikshna, the armour of Sita has been told to you by me. Whoever, rising at dawn and bathing, recites this daily—
जानकीं पूजयित्वा स सर्वान् कामानवाप्नुयात्।
धनार्थी प्राप्नुयाद्द्रव्यं पुत्रार्थी पुत्रमाप्नुयात्॥१४॥
jānakīṃ pūjayitvā sa sarvān kāmānavāpnuyāt।
dhanārthī prāpnuyāddravyaṃ putrārthī putramāpnuyāt॥14॥
Janakim Pujayitva Sa Sarvan Kamanavapnuyat Dhanarthi Prapnuyaddravyam Putrarthi Putramapnuyat
—जानकी की पूजा कर समस्त कामनाएँ प्राप्त करता है; धनार्थी द्रव्य और पुत्रार्थी पुत्र पाता है।
—having worshipped Janaki, attains all desires; the seeker of wealth gains riches, the seeker of a son gains a son.
स्त्रीकामार्थी शुभां नारीं सुखार्थी सौख्यमाप्नुयात्।
अष्टवारं जपनीयं सीतायाः कवचं सदा॥१५॥
strīkāmārthī śubhāṃ nārīṃ sukhārthī saukhyamāpnuyāt।
aṣṭavāraṃ japanīyaṃ sītāyāḥ kavacaṃ sadā॥15॥
Strikamarthi Shubham Narim Sukharthi Saukhyamapnuyat Ashtavaram Japaniyam Sitayah Kavacham Sada
स्त्री की कामना वाला शुभ नारी और सुख चाहने वाला सुख पाता है। सीता का कवच सदा आठ बार जपना चाहिए।
The seeker of a wife gains a virtuous woman, the seeker of happiness gains happiness. The armour of Sita should always be recited eight times.
अष्टभ्यो विप्रवर्येभ्यो नरः प्रीत्यार्पयेत् सदा।
फलपुष्पादिकादीनि यानि यानि पृथक् पृथक्॥१६॥
aṣṭabhyo vipravaryebhyo naraḥ prītyārpayet sadā।
phalapuṣpādikādīni yāni yāni pṛthak pṛthak॥16॥
Ashtabhyo Vipravaryebhyo Narah Prityarpayet Sada Phalapushpadikadini Yani Yani Prithak Prithak
मनुष्य को सदा आठ श्रेष्ठ ब्राह्मणों को फल, पुष्प आदि अलग-अलग प्रेमपूर्वक अर्पित करने चाहिए।
A man should ever lovingly offer to eight excellent brahmanas fruits, flowers and the like, each separately.
सीतायाः कवचं चेदं पुण्यं पातकनाशनम्।
ये पठन्ति नरा भक्त्या ते धन्या मानवा भुवि॥१७॥
sītāyāḥ kavacaṃ cedaṃ puṇyaṃ pātakanāśanam।
ye paṭhanti narā bhaktyā te dhanyā mānavā bhuvi॥17॥
Sitayah Kavacham Chedam Punyam Patakanashanam Ye Pathanti Nara Bhaktya Te Dhanya Manava Bhuvi
यह सीता का कवच पवित्र और पापनाशक है; जो मनुष्य इसे भक्ति से पढ़ते हैं वे भूमि पर धन्य हैं।
This armour of Sita is holy and destroys sins; the men who recite it with devotion are blessed among mortals on earth.
पठन्ति रामकवचं सीतायाः कवचं विना।
तथा विना लक्ष्मणस्य कवचेन वृथा स्मृतम्॥१८॥
paṭhanti rāmakavacaṃ sītāyāḥ kavacaṃ vinā।
tathā vinā lakṣmaṇasya kavacena vṛthā smṛtam॥18॥
Pathanti Ramakavacham Sitayah Kavacham Vina Tatha Vina Lakshmanasya Kavachena Vritha Smritam
जो सीता-कवच के बिना राम-कवच पढ़ते हैं, और इसी प्रकार लक्ष्मण के कवच के बिना (पढ़ते हैं), उनका पाठ व्यर्थ माना गया है।
Those who recite the Rama-kavacha without the Sita-kavacha, and likewise without Lakshmana's, are deemed to recite in vain.
तस्मात् सदा नरैर्जाप्यं कवचानां चतुष्टयम्।
आदौ तु वायुपुत्रस्य लक्ष्मणस्य ततः परम्॥१९॥
tasmāt sadā narairjāpyaṃ kavacānāṃ catuṣṭayam।
ādau tu vāyuputrasya lakṣmaṇasya tataḥ param॥19॥
Tasmat Sada Narairjapyam Kavachanam Chatushtayam Adau Tu Vayuputrasya Lakshmanasya Tatah Param
इसलिए मनुष्यों को सदा चार कवचों का समूह जपना चाहिए: पहले वायुपुत्र (हनुमान) का, फिर लक्ष्मण का—
Therefore the set of four armours should always be recited by men: first that of the Wind's son (Hanuman), then Lakshmana's—
ततः पठेच्च सीतायाः श्रीरामस्य ततः परम्।
एवं सदा जपनीयं कवचानां चतुष्टयम्॥२०॥
tataḥ paṭhecca sītāyāḥ śrīrāmasya tataḥ param।
evaṃ sadā japanīyaṃ kavacānāṃ catuṣṭayam॥20॥
Tatah Pathechcha Sitayah Shriramasya Tatah Param Evam Sada Japaniyam Kavachanam Chatushtayam
—फिर सीता का और उसके बाद श्रीराम का पढ़े। इस प्रकार चार कवचों का समूह सदा जपना चाहिए।
—then one should recite Sita's, and after that Shri Rama's. Thus the set of four armours should always be recited.
॥ इति श्रीमदानन्दरामायणे वाल्मीकीये मनोहरकाण्डे श्रीसीताकवचं सम्पूर्णम् ॥